Na počátku 30. let 19. století se pevnostní inženýři shodli na tom, že je olomoucká pevnost zranitelná na dvou místech, Šibeničním vrchu (Galgen Berg) a Tabulovém vrchu (Tafel Berg). Právě z těchto míst útočila v roce 1758 na olomouckou pevnost pruská armáda. Z obavy dalšího útoku byl v letech 1833-1834 Camillem Vacanim vypracován projekt na vybudování dvou samostatných pevnůstek na Šibeničním a Tabulovém vrchu. V roce 1838 začaly výkopové a další přípravné práce potřebné ke stavbě. Podplukovník Emanuel Zitta se svým desetičlenným týmem ještě přepracoval původní Vacaniho projekt. Stavba pevnůstky začala v roce 1839. Podle plánu měla být dokončena již v roce 1844, ale kvůli komplikacím při stavbě fortu na Šibeničním vrchu se práce zpomalily a k dokončení došlo až v roce 1846. Fort se nacházel původně 1100 metrů za hradbami města. Celkové náklady na stavbu činily 500 000 zlatých a pracovalo na ní okolo 300 dělníků.
První stálá vojenská posádka sloužila na fortu od roku 1847. Stabilně to bylo okolo 300 mužů a při cvičení okolo 700. V roce 1866 se olomoucká pevnost i všechny forty připravovaly na hrozící pruský útok. V té době sloužilo na Tabulovém vrchu 840 vojáků a pevnůstka byla osazena 23 děly. Po roce 1866 fort sloužil jako kasárny a sklad munice. V roce 1886 byla olomoucká pevnost zrušena a fort Tafelberg sloužil jako ubikace pro důstojníky, kreslírna, sklad zdravotního materiálu a jako archiv. V roce 1958 byl fort na Tabulovém vrchu zapsán na seznam nemovitých kulturních památek. Objekt vlastnila armáda a v roce 2011 byl převeden do majetku Fakultní nemocnice v Olomouci.Text: historie
28.3. 2016 - Luděk Vláčil
Zdroje
informační tabulu, http://cisarska-pevnost.cz a další
|
Přihlášení |
