Počátkem 19. století žil na třebekovské hájovně Johann Heber se svou rodinou. Kromě dvou dcer se mu tu 19. července 1815 narodil jediný syn František Alexandr, správněji však Franz Alexander, neboť šlo o rodinu německou. Hajný Heber již r. 1823 zemřel a vdova s dětmi se přestěhovala do Mýta na Rokycansku. František tu vychodil školu a pak pokračoval ve středoškolských studiích v Plzni, ale finanční situace rodiny mu je nedovolila dokončit. V letech 1836-1837 se v Praze vyučil kupcem, oženil se s dcerou majitelky obchodu a převzal její druhý obchod ve Zbiroze. Když však r. 1841 utrpěl při výbuchu střelného prachu o Božím těle úraz levé ruky, rozhodl se přenechat obchod manželce a plně se věnovat své zálibě od dětství, totiž putování po českých hradech a tvrzích a jejich dokumentaci. Nedostatek vzdělání nahrazoval neuvěřitelnou pílí, naučil se latinsky i česky, aby mohl studovat písemné prameny, sbíral pověsti a navštívená místa kreslil, protože žádnou zobrazovací techniku ještě nemohl mít k dispozici. Byl však velmi zdatný kreslíř a díky tomu se nám zachovala zobrazení řady objektů, které brzy potom zanikly. Měl v úmyslu navštívit postupně všechny české hrady a poznatky sepsat do velkého encyklopedického díla.
V r. 1843 se mu podařilo vydat první svazek díla Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser a od té doby měl jeho život stálý rytmus. Od jara do podzimu putoval pěšky od hradu k hradu, dělal si poznámky a kreslil. Přes zimu pak písemné materiály zpracovával a kresby připravoval pro rytce. Každým rokem tak vycházel další svazek jeho díla. Heber však nebyl pevného zdraví a fyzická náročnost jeho záliby ho dále podlamovala. Když v červnu 1849 dorazil do Náchoda, došlo ke krizi. Dostal chrlení krve a 29. července 1849, pouhých 10 dnů po 34. narozeninách, v hostinci, v němž se ubytoval, zemřel. Jeho náchodský hrob je dodnes udržován a navštěvován. František Alexandr Heber za svůj krátký život navštívil a popsal neuvěřitelných 586 hradů a tvrzí a vytvořil kresebné předlohy pro 358 ilustračních rytin. Vydal šest úplných svazků svého encyklopedického díla, přičemž sedmý, na němž v době smrti pracoval, zůstal nedokončen. Kromě toho vyšlo jeho dílo věnované moravským hradům a jejich pověstem a dvě samostatné publikace o hradech Bezdězu a Hrubé Skále. Jeho životní dílo psané německy, což bylo u odborných textů v té době zcela obvyklé, našlo fundovaného pokračovatele až o půl století později v proslulém profesoru Augustu Sedláčkovi (1843-1926), rodáku z Mladé Vožice. Ten však už stopy po některých sídlech, která ještě Heber navštívil, vůbec nenašel.Text: historie
26.3. 2015 - Jiří Špaček
Zdroje
(s využitím informací na české wikipedii)
|
Přihlášení |
