Staré bělidlo

Jako Staré bělidlo dnes označujeme malebné přízemní stavení s dřevěnou přední částí, které stojí v Babiččině údolí u mlýnského náhonu poblíž tzv. Viktorčina splavu. Název pochází z knihy Boženy Němcové "Babička". Skutečné Staré bělidlo, v němž žila rodina Panklova, ve které spisovatelka prožila dětství, však stálo v ratibořickém dvoře poblíž starého velkého skleníku a bylo zbořeno na pokyn vévodkyně zaháňské již r. 1830. Rodina pak dostala náhradní sklepní byt pod ratejnou, kde však s ní babička již nežila, protože se odstěhovala k mladší dceři Johance. Rodinu, která v knize obývá Staré bělidlo, Němcová pojmenovala jako rodinu Proškovu. Také toto jméno je přenesené. Se skutečnou českou rodinou Proškových se Němcová přátelila v uherském městě Balassagyarmat (česky Ďarmoty nebo Balašské Ďarmoty), kam byl její manžel v letech 1850-1853 služebně přidělen. Balassagyarmat leží na levém břehu řeky Ipeľ (maďarsky Ipoly), která nyní tvoří hranici mezi Maďarskem a středním Slovenskem. Na protějším, pravém břehu leží obec Slovenské Ďarmoty. Právě při pobytu v dalekých Uhrách v říjnu r. 1853 obdržela Němcová cenzurou pozdrženou zprávu o vážné nemoci svého nejstaršího syna Hynka. Urychleně se vydala do Prahy, kam dorazila 17. října. Už za dva dny, 19. října však nešťastný 15letý Hynek zemřel na rychlou tuberkulózu.

Chaloupku, kterou známe jako Staré bělidlo, postavil mlynář Antonín Rudr starší r. 1797. Původně snad byla zamýšlena jako výměnek. Rodina Panklova tu sice nikdy nebydlela, avšak v r. 1844 tu Božena Němcová se svými dětmi prožila šťastné léto. Pronajala si totiž chaloupku od nové vrchnosti, protože ovdovělý mlynář Antonín Rudr mladší r. 1842 ratibořický mlýn se vším příslušenstvím prodal právě knížecímu rodu Schaumburg-Lippe, který tehdy náchodské panství nově koupil. Němcová byla tehdy již 7 let vdaná a měla všechny čtyři děti. Tehdy si tu oživila vzpomínky na dětství, které využila, když právě po smrti syna Hynka začala psát svou slavnou Babičku. Po 2. světové válce byl majetek německého rodu Schaumburg-Lippe zestátněn. Po r. 1950 bylo Staré bělidlo vybaveno dobovým nábytkem tak, aby odpovídalo popisu v Babičce a mohlo tak sloužit jako muzejní expozice. Další úpravy byly provedeny v 70. letech 20. stol., kdy tu režisér Antonín Moskalyk natáčel dvoudílný televizní film Babička. Tehdy bylo také patro sousední budovy někdejší panské prádelny obloženo dřevem, aby stavba lépe ladila s okolím. Jako jedna z památek Babiččina údolí je Staré bělidlo přístupno veřejnosti ve stejném rozsahu jako nedaleký Rudrův mlýn.

Text: historie
28.4. 2021 - Jiří Špaček

Zdroje
(s využitím informací různých webových stránek)