Na zakoupeném pozemku od hraběte Harracha si v roce 1929 nechal Julius Spitzer, obchodní ředitel Vítkovického horního a hutního těžířstva, postavit rodinnou vilu. Stavbu podle projektu vídeňského architekta Gustava Schölera provedla místní rýmařovská firma Rudolfa Schuberta. Interiér Spitzerovy vily vyzdobil v duchu art deco architekt a malíř František Kysela. Štukovou výzdobu provedl Simon Novák z Přívozu. Stavba byla ovlivněna historickou architekturou a uměleckými proudy dvacátých let 20. století. Okrasnou zahradu kolem vily navrhl Friedrich Henne. Stavba byla dokončena v roce 1930 a rodině sloužila až do roku 1944, kdy byl Julius Spitzer pro svůj židovský původ deportován do koncentračního tábora. Poté byla využívána nacisty jako rekreační středisko. Po skončení války a návratu Julia Spitzera sloužila vila Spitzerovým až do jeho smrti v roce 1959, kdy byla jeho manželce Josefíně zabavena státem.
Od té doby vilu zpravoval Krajský národní výbor v Olomouci a později byla využívána např. Svazem českých spisovatelů a různými firmami. V roce 1996 byla provedena rekonstrukce a objekt sloužil jako penzion. V současnosti je v soukromém vlastnictví a není veřejnosti přístupný. Dodnes téměř kompletně dochovaný areál včetně nábytku a dalšího mobiliáře je zapsán do státního seznamu kulturních památek.Text: historie
18.7. 2018 - Luděk Vláčil
Zdroje
http://pamatkovykatalog.cz/?, https://cs.wikipedia.org, https://bruntalsky.denik.cz a další
|
Přihlášení |
