Na široké ostrožně nad Granadou nechal Muhammad I. (1232-1273) založit opevněné královské město, dnes známé jako Alhambra. Nasridští sultáni odtud vládli jihu Španělska až do mírového obsazení Granady křesťany 2. ledna 1492.
Římský císař Karel V. (1519-1556) navštívil Granadu po svém sňatku s Izabelou Portugalskou v roce 1526. Při této příležitosti byl ubytován v Alhambře. Protože z ní chtěl udělat své hlavní sídlo, bylo zapotřebí provést úpravy. Za tímto účelem pověřil velitele Alhambry, Luise Hurtado de Mendoza, druhého markýze z Mondejar, stavbou nového renesančního paláce. Markýz pak získával finanční prostředky na stavbu například zdaněním původních granadských muslimů výměnou za to že si mohli ponechat některé své zvyky. Dávno pryč byla mírová smlouva z roku 1492, která muslimům zaručovala svobodu vyznání výměnou za mírové vydání města křesťanům. Palác je dnes pojmenován po svém zakladateli jako palác Karla V. (Palacio de Carlos V). Na jeho místě stála v době Nasridských sultánů křesťanská čtvrť. Císař ale nedal markýzi žádné přesné instrukce, co vlastně chce nechat postavit. Dne 30. listopadu 1527 pak napsal, že chce prostorný velký sál v čele stavby a kapli pro svatou mši. Stavbou paláce byl pověřen Pedro Machuca. Projekt byl inspirován renesanční italskou architekturou. Bylo rozhodnuto postavit čtvercový palác s kruhovým nádvořím ve středu. Po Machucově smrti v roce 1550 ve stavbě pokračoval jeho syn Luis a později Juan de Orea. Karel V. se dokončení paláce nedožil. V roce 1637 došlo k úplnému zastavení stavby. Hrubá stavba byla sice dokončena, interiéry ale nikoli. K využití paláce nakonec došlo teprve ve 2. pol. 20 stol. pro účely dnešního muzea. Do té doby nebyl palác vůbec zastřešený.Text: historie
16.5. 2019 - Pavel Semple
Zdroje
(Aurelio Cid Acedo, The ALHAMBRA and Granada in FOCUS, Edilux S.L., 2008).
|
Přihlášení |
