Paláce stojí na severním okraji Alhambry nad údolím řeky Darro. Zvenčí vypadají velmi nenápadně. Jejich veškerá krása spočívá v jejich interiérech. Paláce jsou velmi lehké konstrukce. Dlouhověkost nebyla na mysli jejich stavitelů. Je proto s podivem, že stále stojí.
Nejstarší Mexuar je datován do začátku 14. stol. Tehdy v něm mohl zasedat dvorní soud. V 16. stol. byl jeho hlavní sál upraven na kapli. Tato místnost je dnes na samém začátku návštěvního okruhu. Výzdoba paláců má tři základní prvky, dřevěné stropy, štukovou výzdobu stěn s muslimskými motivy a keramické kachle. V severní části Mexuaru nad řekou stojí oratoř (modlitebna). Ta je orientována k jihovýchodu, směrem na Mekku. Narušuje tak severní průčelí paláce, které je zároveň vnějším obvodem královského města. Oratoř byla značně poškozena při výbuchu střelného prachu v roce 1590 a restaurátorské práce byly dokončeny teprve v roce 1917. Štuková výzdoba jižní fasády v nádvoří Mexuaru nese motto Nasridské dynastie „Jediný dobyvatel je bůh”. Sousední palác Comares má větší obdélné nádvoří s bazénem uprostřed a arkádou na obou kratších stranách. Arkáda spočívá na úzkých kruhových sloupech. Na severním konci nádvoří je vstup do trůnního sálu. Ten je situován v mohutné čtvercové věži Comares, která vystupuje ze severní fronty Alhambry. Věž tak zvenčí vypadá jako obranná. Její obranyschopnost je ale limitována velkým množstvím okenních otvorů. Trůnní sál je jedinou místností věže. Jeho výška je zhruba dvojnásobkem jeho šířky. Má dřevěný klenutý strop ve tvaru klášterní klenby. Klášterní označení není přitom v případě muslimského paláce zcela nemístné. Nasridská architektura byla silně ovlivněná křesťanskou architekturou. Trůnní sál je dnes velmi ponurý, výplně oken totiž tlumí světlo. Lví palác je soustředěn kolem obdélného Lvího nádvoří. Na všech čtyřech stranách nádvoří je přízemní arkáda spočívající na úzkých kruhových sloupech. Palác je pojmenován podle kašny na nádvoří. Tu podepírá dvanáct lvů z bílého mramoru. Odborníci se shodují na jejich původu z období přelomu 10. a 11. stol. Jsou tak mnohem starší než Nasridské paláce. Mohou pocházet ze staršího paláce židovského krále Samuela ibn Nagrilla (993-1056). Fontána je napájena vodovodem Muhammada I. ze 13. stol. Vodovod bere vodu z řeky Darro přibližně 6 km proti proudu. Voda se z fontány rozlévá do čtyř kanálů, které vedou do všech čtyř křídel paláce. Uvnitř palácových místností pak voda chladila vzduch v letním horku. Boční stěny a stropy v paláci mají bohatou muslimskou štukovou výzdobu. Výzdoba stropů má podobu krápníků (mocarabes). Stalaktity visící dolů ze stropů mají podle muslimské tradice připomínat jeskyni Hira v dnešní Saúdské Arábii poblíž Mekky. V ní měl archanděl Gabriel přimět proroka Mohameda k sepsání Koránu. Krápníky jsou odlitky sádry, které se jeden po druhém lepily na strop vedle sebe do podoby různých geometrických obrazců. Okna pod stropy měla do vysklení v roce 1590 barevná skla. Díky tomu byly krápníkové stropy fascinující hrou barev a tvarů.Text: popis
10.4. 2019 - Pavel Semple
Zdroje
(Aurelio Cid Acedo, The ALHAMBRA and Granada in FOCUS, Edilux S.L., 2008).