Nasridští sultáni vládli Granadě od roku 1237 až do konečného zániku muslimské vlády na jihu Španělska na konci 15. stol. Na široké ostrožně nad Granadou nechal Muhammad I. (1232-1273) založit opevněné královské město, dnes známé jako Alhambra. Muhammad I. a jeho syn Muhammad II. (1273-1302) ještě žili na sousedním hradě. Další panovníci už ale sídlili v nově postavené skupině paláců v královském městě. Tyto paláce jsou dnes známy jako Nasridské paláce (Los Palacios Nazaríes) podle svých zakladatelů. Jde o skupinu tří paláců, Mexuar, Comares a Lví palác. Nejstarší z nich je Mexuar. Písemné zdroje o jejich založení sice mlčí, Mexuar je ale datován do začátku 14. stol. Tehdy v něm mohl zasedat dvorní soud. Mexuar byl přestavěn v době vlády Yusufa I. (1333-54) nebo jeho syna Mohammada V. (1354-59/1362-91). Tito dva panovníci zároveň postavili druhý palác Comares. V něm je trůnní sál. Právě tady sultáni přijímali zahraniční velvyslance. Lví palác byl postaven někdy po roce 1362 a sloužil jako soukromé sídlo sultána.
Poslední emír Muhammad XII. musel čelit silné vládě královny Isabely Kastilské a jejího manžela Ferdinanda Aragonského. Ti měli za cíl Granadu dobýt a muslimy z Pyrenejského poloostrova nadobro vyhnat. Pod tlakem se Granada 2. ledna 1492 bez boje vzdala. Noví křesťanští panovníci naštěstí poznali uměleckou hodnotu paláců. Jako válečnou trofej a umělecký klenot je nechali stát. Císař Karel V. (1519-56) chtěl z Alhambry udělat své hlavní sídlo. Nechal proto v sousedství Nasridských paláců postavit nový renesanční palác, dnes známý jako palác Karla V. Granada byla ale nakonec daleko na okraji jeho říše a stranou jeho zájmu. V roce 1522 bylo zapotřebí opravit škody po zemětřesení. V roce 1590 v údolí pod hradem vybuchla továrna na střelný prach. Výbuch zničil všechna barevná skla v oknech paláců. K jejich obnově již nikdy nedošlo. Celé královské město pak postupně upadlo v zapomnění. Z Alhambry se stala obytná čtvrť Granady a v královských palácích sídlila chudina. Napoleon se pokusil Alhambru vyhodit do povětří. Teprve poté bylo královské město znovu objeveno nejprve britskými badateli a pak romantickými cestovateli. Ve 20. stol. proběhla důkladná rekonstrukce celého komplexu. Paláce jsou dnes spolu s celou Alhambrou památkou UNESCO.Text: historie
10.4. 2019 - Pavel Semple
Zdroje
(Aurelio Cid Acedo, The ALHAMBRA and Granada in FOCUS, Edilux S.L., 2008).