Plán přestavby Kvítkova dvora v r. 1750 vypracoval knížecí stavitel Josef Joan Fortiny.
Východní křídlo dvora (letohrádek) je přízemní stavení o dvou dílech po stranách vjezdu. Má mansardové střechy a průčelí zdobené červeným, bíle spárovaným kvádrováním. Pokoje vyzdobil freskami malíř František Jakub Prokyš. Nejhezčí je výzdoba hlavního sálu, tzv. kabinetu kněžny Marie Terezie, z r. 1757. Sál pojal Prokyš jako iluzivní architekturu s průhledy do venkovského prostředí a romantické krajiny. Obsahem i formou je malba vyjímečná spolu s malbami v letohrádku Bellaria v zámeckém parku českokrumlovského zámku. František Jakub Prokyš byl ještě autorem výzdoby orientálního kabinetu krumlovského zámku, ne Maškarního sálu, jak nesprávně uvádí pan Ivan Gríša v úvodním článku o historii. Autorem výmalby Maškarního sálu byl vídeňský malíř Josef Lederer (vytvořil zde vrcholné dílo jihočeského rokoka, na které navázal právě místní malíř František Jakub Prokyš). Tento vídeňský malíř působil ve schwarzenberských slubách v letech 1746- 49.Text: popis
29.9. 2014 - Hrady,zámky a tvrze v Čechách a na Moravě, Jižní Čechy, kolekt.aut., nakl.Svoboda 1986, Bellaria,Fr.J.Prokyš,kolekt.aut.,nakl. Foto Mida,Č.B.2008, Jaroslav Špiroch
