Nejvýznamnějším rodákem z kolonie železničních zaměstnanců v Lounech byl Otakar Jaroš, příslušník I. československého samostatného praporu v Sovětském svazu. Narodil se sice v Lounech, ale většinu dětství prožil v Mělníku. Od roku 1933 byl profesionálním vojákem československé armády, roku 1939 se přes Polsko dostal do Sovětského svazu. Zde byl internován jako podezřelý nepřátelský cizinec. Roku 1941 se dostal do československé jednotky, která se formovala v Buzuluku. Od počátku v ní patřil k nekomunistickému křídlu.
V prvním ostrém bojovém nasazení jednotky, v bitvě u ukrajinského Sokolova, padl 8. 3. 1943. Jako první cizinec byl in memoriam vyznamenán titulem Hrdina Sovětského svazu. Po II. světové válce jeho památky zneužila komunistická diktatura. K lounské železničářské kolonii a Jarošovi se vztahuje tragikomická historka z počátku 50. let: místní partajní funkcionáři se rozhodli pojmenovat jednu z ulic po slavném rodákovi a pozvali na příslušnou slavnost i jeho tehdy ještě žijící matku. Ta však po příjezdu do Loun zjistila, že si místní soudruzi ulice popletli a po Jarošovi pojmenovali ulici, kde rodina nikdy nebydlela. Omyl se musel narychlo napravovat opětným přejmenováním obou ulic.Text: historie
25.10. 2010 - Ivan Grisa