Na místě dnešní budovy stály koncem 15. století dva kamenné pozdně goticko-renesanční měšťanské domy, s velkými prostory pro obchodování a s otevřenými dvory, kde se nacházela studna. Tyto domy patřily bohatým těžařům. V období renesance koncem 16. století byly domy spojeny v jeden celek a sjednoceny s uliční dispozicí. Na nároží vznikl patrový kruhový arkýř na jednom sloupu. Od poslední třetiny 17. století tento palác patřil významné rodině barona Jana Gottfrieda Hellenbacha (1659-1728), který byl jedním z nejbohatších obyvatel Slovenska. Tento lékař, přívrženec Františka Rákociho II., majitel dolů, pivovarů, domů a rozsáhlých pozemků po celém Slovensku, byl v letech 1698-1708 hlavním komorským hrabětem (grófem) i hlavou místních evangelíků. Podle něj bývá budova nazývána Hellenbachův dům. Koncem 18. století se majitelé střídali a dům chátral. Proto Hlavní komorskogrófský úřad v Banské Štiavnici rozhodl do budovy umístit distriktuální důlní soud, nejvýznamnější hornickou soudní instituci. Tomuto účelu sloužil dům v letech 1792-1854 a odtud pochází i jeho pozdější pojmenování Berggericht. V letech 1854-1859 zde sídlila Důlní kapitanáta, od konce 19. století objekt využívala Hornická akademie. Byly tam posluchárny, knihovna, mineralogické sbírky, byt profesora geologie a mineralogie. V roce 1927 bylo v budově zřízeno první slovenské hornické muzeum - Státní důlní muzeum Dionýsa Štúra. V současnosti dům slouží Slovenskému báňskému muzeu a je zde mineralogická expozice a geobadatelna. V suterénu budovy je spojené Informační centrum Města Banská Štiavnica a Slovenského báňského muzea.
Text: historie
6.11. 2017 - Luděk Vláčil
Zdroje
http://www.banskastiavnica, skhttp://www.muzeumbs.sk/berggericht/ a další
|
Přihlášení |
