fara

Historie fary v Radonicích začala někdy po r. 1143, když ves daroval český kníže Vladislav II. s manželkou Gertrudou klášteru řádu premonstrátů na Strahově. Kde stála původní fara, není známo, zanikla však požárem r. 1729. Nová pozdně barokní fara byla postavena r. 1782 z iniciativy tehdejšího faráře Karla Chládka. Je to patrová budova zámeckého typu s mansardovou střechou. Na výstupku nad římsou jsou umístěny chátrající sochy dvou premonstrátských světců, sv. Augustina a zakladatele řádu sv. Norberta. V r. 1880 byl mezi ně doplněn kamenný kříž. S budovou fary sousedí barokní brána do farního dvora s hospodářskými budovami.

V letech 1843-1847 působil v Radonicích jako kaplan Boleslav Jablonský, vlastním jménem Karel Eugen Tupý, ve své době proslulý jako vlastenecký básník. Budoucí řeholník se narodil 14.1.1813 v Kardašově Řečici, po studiích na gymnáziu v Jindřichově Hradci a na pražské filozofii vstoupil do strahovské kanonie premonstrátů. Z Radonic odešel do kláštera nedaleko polského Krakova, jehož se stal proboštem a kde byl po smrti 27.2.1881 také pohřben. Později byly jeho ostatky převezeny na vyšehradský hřbitov v Praze. Jablonského básnické dílo je dnes prakticky zapomenuto, obsahuje především milostnou a vlasteneckou lyriku. Od r. 1886 je na budově radonické fary umístěna jeho pamětní deska. Poslední farář žil na zdejší faře do r. 1962, pak do Radonic začal dojíždět farář z Peruce. Exteriér budovy, kterou premonstráti dlouhodobě nevyužívali, byl naposled opraven v letech 1990-1993. Od r. 2015 je objekt nabízen k prodeji.

Text: historie
9.12. 2011 - Ivan Grisa

Zdroje
( http://cs.wikipedia.org), doplnil Jiří Špaček podle inf. tabule místní naučné stezky