Agora v moderní řečtině znamená tržiště, obchod. V archaickém smyslu slova tak byl nazýván veřejný prostor, náměstí, kde se shromažďovali občané za účelem uzavírání obchodů, městské správy, vynášení soudů apod. To v podstatě znamená, že agora byla centrem městského veřejného života. Agora je bezesporu nejznámější díky svému řečnickému koutku, kde mohli filozofové, nejznámější je asi Sofoklés, či kdokoliv jiný beztrestně projevit své názory. Právě v těchto místech se prý zrodila myšlenka demokracie, vlády všech svobodných Athéňanů. Ženám byl vstup zakázán, stejně jako veškerý veřejný společenský život. Aténská agora byla původně vybudována do tvaru obdélníku. Po obvodech stály chrámy, správní budovy a obchody. Uprostřed bylo otevřené prostranství, které bylo považováno za posvátné, a nesměli sem vstupovat lidé, kteří měli na svědomí nějaký závažný trestný čin. Současná podoba agory pochází z 2. století n. l. Agoru můžeme rozdělit na tzv. Starou agoru, kde dříve stály hlavní veřejné budovy a Římskou agoru. Stará agora je v západní části areálu. Římská agora sloužila zejména k obchodním účelům. Jedinečnou dochovanou stavbou na aténské agoře je Héfaisteion. Byl vybudován roku 449 př. Kr. a je dnes nejzachovalejším antickým chrámem vůbec. Původně se mělo za to, že je zasvěcen athénskému králi Théseovi. Archeologové se však poslední dobou přiklání k tomu, že je věnován bohu Héfaistovi, patronu kovářství a sopečné činnosti. Chrám je postaven v mohutném dórském stylu, ale jeho slávu poněkud zastiňuje Parthenon, který je odtud krásně vidět.
Text: historie
4.8. 2020 - Vítek Pavel – zdroj: http://atheny.poznej.com
|
Přihlášení |
