Turistické cíle v okolí obce Stradouň

Socha sv. Josefa byla vytvořena v roce 1890. Znázorňuje Josefa v dlouhém splývavém a nařaseném oděvu. V levé ruce drží malého Ježíše, v pravé hůl a svazek lilií. Na podstavci je nápis: Svatý Josefe, pěstoune Páně, ochránce církve, oroduj za nás! Socha je bez datace a není památkově chráněná.

Socha sv. Josefa je kvalitním příkladem vrcholně barokního sochařství. Na základu vyzděném z cihel trojboký podstavec. Na přední stěně podstavce oválná akantová kartuše s nápisem. Světec stojí na oblacích s hlavičkami andílků. V náručí drží oběma rukama Ježíška. Zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Vrcholně barokní socha zemského patrona sv. Prokopa, osazená na netypickém podstavci imitujícím skálu. Datace zezadu sochy nad lemem roucha do roku 1730. Ukázka vrcholně barokní sochařské práce v regionu. Je umístěna po levé vnitřní straně hlavního vstupu do zámeckého areálu. Památkově chráněna.

Původně socha stála u cesty z Vysokého Mýta do Knířova. Přemístěna r. 2008. Vrcholné dílo barokního sochařství z první pol. 18. stol. Socha spočívá na vysokém trojbokém soklu. Sv. Vavřinec v kněžském rouchu stojí v kontrapostu, pravou rukou se opírá o rošt, levou ruku má položenou na prsou. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava pocházejí z poč. 19. stol. Materiálem je pískovec. Stojí na upravené studánce pod hrází Knířovského rybníka. Stojí na katastru obce Lhůta. Jak Knířov, tak Lhůta jsou místní částí města Vysoké Mýto.

Kříž s ukřižovaným Ježíšem. Spolu se se sochami svatých představuje sousoší Kalvárii. Zhotoveno v r. 1835. Kamenný kříž na kamenném čtyřbokém podstavci. Na přední straně reliéf planoucího srdce a nápis. Podstavec zakončen římsou se sochami světců. Na zadní straně nápis,

Sousoší Kalvárie pochází z r. 1839. Je tvořeno křížem s ukřižovaným Kristem a po stranách stojí postavy Panny Marie a sv. Jana Evangelisty. Doplňují ho reliéfy sv. Václava, Jana Nepomuckého. Čelní strana zdobena reliéfem obrazu Panny Marie Knířovské. Kalvárie prohlášena za kulturní památku r. 2004.

Rokokové pískovcové sousoší světců v podživotní velikosti na mohutném podstavci. Autorem je pravděpodobně kameník Vích z Potštejna. Světci jsou znázorněni jako římští vojáci. Sousoší tvoří dominantu vstupu do zámeckého areálu Nové Hrady na začátku příjezdové rampy. Chráněno od roku 1958.

Gotický kostel Božího Těla vznikl kolem r. 1391 z iniciativy Smila Flašky z Pardubic a Rychmburka jako špitální. Restaurován r. 1865 po požáru Fr. Schmoranzem. Nyní užíván jako filiální ve farnosti při děkanství Skuteč, bohoslužby se konají jen v období letního času.

Budova pochází z 15. století a stojí na vysokomýtském náměstí. Dnešní vzhled pochází z klasicistní přestavby. Moderní přístavbou propojena s bývalou šatlavou. Komplex slouží jako turistické informační centrum, Městská galerie a Muzeum českého karosářství.

První zmínka o vsi je z r. 1372, kdy ji prodává Diviš z Popovce panům z Chlumu. V r. 1405 zde umírá Jan řečený Košumberk, stavitel tvrze či menšího hradu. Po něm je Štěnec provolán jako odúmrť, ale v r. 1407 je verdikt změněn a je dán Janovi z Chlumu. V r. 1417 se už tvrz neuvádí.

V r. 1519 kupuje ves Mikuláš Sudlička z Borovnice. On, či jeho synové, zde budují tvrz zmiň. až v r. 1589, kdy je maj. Václav Sudlička. V r. 1631 je v majetku jeho dcer Kunky a Hedviky. V r. 1654 získává panství Jan Fridrich z Trautmannsdorfu a nechává ho zpustnout. Po r. 1654 se již nepřipomíná.