Turistické cíle v okolí obce Ústí nad Labem-Církvice

Zříceniny poutního kostela a kaple nad pramenem jižně od osady Lahovice severovýchodně od Libčevsi. Kostel postaven 1670, přestavěn 1751. Po roce 1945 zchátral až do stavu vyrabované zříceniny v hustém porostu. Jihozápadně od něj obdobně postižená kaple.

Kostel vznikal postupně mezi lety 1477 a 1606. Představuje přechod od pozdní gotiky ke goticko-renesančnímu stylu sakrálních památek v českém, zejména protestantském prostředí. Interiér je zaplněn plastikami ve stylu saské renesance.

Původně gotický kostel sv. Jana Křtitele, barokně přestavěn v roce 1870 v srdci vsi Proboštov.

Drobný centrální kostel z let 1676–7 (G. Broggio) nahradil původní objekt vzniklý ve 12. či 13. století, poškozený za třicetileté války. Opravy 1910, 1955, 1999, sloužil profánním potřebám biskupství (sušárna prádla).

Raně barokní bezvěžový kostel z roku 1675, připisován Antoniovi della Porta, v dominantní poloze nad pooherskou obcí severně od Doksan. Obklopen zdevastovaným hřbitovem, sám velmi zchátralý. Součást zajímavého barokního areálu.

Zaniklý románský kostel sv. Jiří stál na západní výspě Dómského pahorku. Vlastnická kaple se změnila ve farní kostel předměstí Rybáře. Po zrušení za Josefa II. sloužil profánním účelům, demolován byl roku 1876. V museu zachovány oltář a kazatelna. Na místě kostela byla postavena novorenesanční vila.

Filiální katolický kostel postavený r. 1939 v tehdy samostatné obci za výrazného přispění podnikatele Georga Schichta, který vlastnil palácovou vilu v přilehlé části Ústí n. Labem. Od r. 1968 chátral bez využití, opraven r. 1992. Jde o jednolodní tradicionalistickou stavbu s gotizujícími prvky.

Pro příměstskou obec, v níž nalezli bydlení dělníci z továren v tehdy sousedním Ústí nad Labem, byla zřízena samostatná farnost. V letech 1905–1906 získala kostel a faru v eklektickém, převážně novorománsko-novogotickém slohu. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel z roku 1703, připisovaný Octaviánu Broggiovi, postavený mimo dnešní obec na nízké vyvýšenině nad levým břehem Labe. Po roce 1945 zchátral, v 90. letech 20. století obnoven.

Původně gotický kostel, připomínaný poprvé roku 1384 jako farní. Upravován snad renesančně a barokně, po požáru roku 1814 obnoven do roku 1819. Po roce 1945 chátral, dnes nevyužívaný, provedeny nejzákladnější zajišťovací opravy.

Na místě původního kostela ze 14. stol. postavil Chr. Lagler 1717–21 barokní jednolodí se západní věží. Obklopen zdí bývalého hřbitova se zbytky náhrobků a márnice. Fara z r. 1733 severovýchodně pod kostelem, dále na sever kamenný kříž z r. 1801.

Snad na místě staršího předchůdce (doložen 1383), přestavěného 1662, postaven 1734–7 Chr. Laglerem barokní kostel. Původně obklopen hřbitovem se čtyřmi nárožními výklenkovými kaplemi, z nichž jihovýchodní zanikla při stavbě nové silnice.