Turistické cíle v okolí obce Mnetěš

nebo vyberte

Mnetěš

Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT)
Nalezeno celkem 391 záznamů, 16 / 33 stran, vyhledáno za 0.22 sec
 kostel sv. Máří Magdalény
165.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Chlumín
Na místě původního gotického kostela stojí od roku 1732 kostel nový, vystavěný v barokním stylu. Jedná se o stavbu unikátní hmotové dispozice. Zcela vpředu kostela stojí věž, která uvnitř skrývá dva zvony.
 kostel sv. Martina
248.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Zvoleněves
Původně gotický kostel sv. Martina byl postaven r.1352. Po mnohá staletí se nezměnil. Utrpěl za třicetileté války. R.1677 a následně pak 1745 barokně přestavěn. Gotickou podobu si zachoval presbytář. Počátkem 21. st. provedena rekonstrukce kostela.
 kostel sv. Martina
189.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Nížebohy
Novorenesanční kostel v Nížebohách byl postaven v letech 1877–1879 podle projektu Antonína Barvitia. Svěcen r. 1883, obklopen bývalým hřbitovem. Pozoruhodná dominanta vsi na úbočí nad údolím Ohře.
 kostel sv. Matouše
240.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Ctiněves
Pozdně barokní kostel sv. Matouše pochází z konce 18. století. Vystavěn byl na místě původního románského kostela pocházejícího z 13. stol. Na stěnách kostela se dochovalo devět starých náhrobků rodu Zápských z konce 16. století.
 kostel sv. Mikuláše
165.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Zálezlice
Pozdně barokní kostel sv. Mikuláše vystavěn v druhé polovině 18. století. Sakristie přistavěna v 19. století. Posledními úpravami kostel prošel po povodních, které obec zasáhly v roce 2002.
 kostel sv. Mikuláše
155.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Lounky
Gotický, částečně barokně přestavěný kostel v centru polabské vsi, doložené poprvé roku 1088. Pozoruhodné je dodatečné zvýšení okolního terénu, které způsobilo současné zapuštění stavby do "suterénu". Součástí areálu je i zvonice.
 kostel sv. Ondřeje
181.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Nelahozeves
Kostel v Nelahozevsi z první třetiny 14. stol., poprvé písemně připomínán 1352. Současná podoba z 19. stol. Uvnitř pozdně gotické kamenické články (sanktuář, portál sakristie), většina zařízení z 18. stol. Součástí areálu malá dřevěná zvonice.
 kostel sv. Otmara
180.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Hošťka
Původně románský, goticky a barokně rozšiřovaný farní kostel někdejší biskupské vsi, poději vysazené jako poddanské městečko roudnického panství. Z původní stavby se dochoval hlavně spodek věže, současný vzhled výsledkem oprav v posledních 40 letech.
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj, Mělník
Původně románský kostel přestavěn goticky v 80.letech 15.st. Presbytář pozdně gotický z r.1520. Po požáru r.1555 renesanční úpravy a r.1681 barokní. Současná podoba z let 1910 a 1913 – 1915.
 kostel sv. Petra a Pavla
194.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Chvatěruby
Původní kostel pochází z 1. poloviny 13. století. Roku 1538 přestaven do současné podoby. Původně byl kostelem farním. V letech 1994 – 1995 proběhla generální oprava kostela.
 kostel sv. Petra a Pavla
155.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Doksany
Původně románský, patrně vlastnický kostel z konce 12. stol. byl zásadně přestavěn v letech 1726–8 zřejmě podle projektu O. Broggia za probošta Josefa Míky, sakristie 1769. Slouží jako hřbitovní, roku 2008 oprava většiny pláště.
 kostel sv. Petra a Pavla
300.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Chcebuz
Původní kostel ve Chcebuzi vznikl snad již za vlády Boleslava II. koncem 10. století, obec doložena zakládací listinou břevnovského kláštera. Kostel zcela vyhořel 1656, opraven 1684, nahrazen dnešním objektem 1781–4 za Huberta Karla Pachty z Rájova.