Turistické cíle v okolí obce Podbradec

Pozdně barokní špýchar byl postaven v polovině 18. století. Od roku 1958 patří mezi chráněné nemovité památky ČR. Obdélná stavba z opukového zdiva se zaoblenými nárožími zaujme svými štíty s volutovými křídly a s trojúhelníkovými vrcholy.

Bohuchval Valkoun z Adlaru v r. 1601 přestavěl hrad na renesanční zámek. Pak v majetku Kolovratů, později sídlo Kinských až do r. 1945. Dnes jsou v zámku kanceláře, byty a učebny.

Druhý židovský hřbitov v Roudnici vznikl počátkem 17. století při přesunu ghetta do nové polohy. Používal se do roku 1896, po II. světové válce zchátral. V 90. letech 20. století byl obnoven a vybaven novým vstupem v horní části.

Středověká tvrz Stradonice se nacházela v malé obci téhož názvu poblíž Zlonic na Slánsku. Zanikla beze stopy po požáru z r. 1707 a její umístění dnes není známo.

Místo zvané také Keltské valy byla lokalita osídlená v době halštatské a snad i v době bronzové až do doby laténské. Současně zde byly nalezeny doklady osídlení ze středního paleolitu, neolitu, doby římské a raného středověku. Celková délka zachovaných valů je 520 m, přičemž ohrazují plochu 6,75 ha.

Rozhledna Stradonka je postavena na valu pravěkého hradiště Stradonice, zvaného také Keltské valy, Na Šancích, Na Valech nebo též Na Hradbách. Slavnostní otevření proběhlo 18. 7. 2009. Název Stradonka pochází od názvu vsi Stradonice, která leží kousek pod rozhlednou. Rozhledna je volně přístupná.

Okrouhlá kaple nad údajně zázračným pramenem u úpatí vyvýšeniny, na níž stojí farní kostel v Dolánkách (viz heslo). V opožděných a zjednodušených barokních formách byla postavena koncem 18. století. V posledních desetiletích zchátrala, pramen odtud vytéká nadále.

Šubrtův statek je součástí Třebízského Národopisného muzea Slánska. Pochází ze 17. stol. Novější část přistavěna před r. 1841. Statek rozložen po obvodu obdélného dvora. Průčelí s vjezdovou bránou a brankou. Dvůr ukončen stodolou. Památkově chráněno od r. 1978.

Synagoga v maurském slohu postavena v roce 1865. Skládá se z modlitebny a dvoupatrové obytné časti, která sloužila jako byt rabína. Dnes je v synagoze městský archiv.

Barokně-klasicistní budova z let 1786-7 na místě starší modlitebny. Necitlivě upravena ve druhé polovině 20. století.

Synagoga doložena r. 1651. Roku 1761 rokokově upravena, r. 1835 postaven klasicistní aron ha-kodeš. K bohoslužbám sloužila do r. 1941. Bez povolení památkového ústavu a dokumentace zbořena na podzim r. 1981.

Roku 1931 postavil podle projektu F. A. Libry pro velvarskou židovskou obec zdejší stavitel J. Bišický funkcionalistickou synagogou, jednu z posledních na našem území. Stavebník ji využíval jen do začátku německé okupace zbytku českých zemí. Od roku 1949 zde fungují různá školská zařízení.