Turistické cíle v okolí obce Poplze

Socha patrona města z r. 1746 se dvěma andílky tvoří nároží Mírového náměstí a Velké Dominikánské ulice. Na podstavci se nachází reliéf sv. Floriána, nápis o opravě z r. 1853 péčí stavitele Josefa Gaubeho a další zápisy o opravách z let 1952 a 1997. Autor díla je neznámý.

Galerie šesti soch pod zámkem. Jsou to sochy sv. Josefa, sv. Jana Evangelisty, sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, Panny Marie Bolestné a Ježíše na kříži.

Sousoší sv. Jana a Pavla stojí mezi Hospozínem a Hospozínkem. Postaveno r. 1776. Restaurátorské práce provedeny po roce 2005. Sousoší zapsáno v seznamu nemovitých památek.

Barokní špitál severovýchodně od hradu. Vybudovaný Dietrichsteiny v letech 1698–1708. Výrazné kulisové průčelí zdobí klenuté brány a kamenný portál s erbem Dietrichsteinů.

Pozdně barokní špýchar byl postaven v polovině 18. století. Od roku 1958 patří mezi chráněné nemovité památky ČR. Obdélná stavba z opukového zdiva se zaoblenými nárožími zaujme svými štíty s volutovými křídly a s trojúhelníkovými vrcholy.

Bohuchval Valkoun z Adlaru v r. 1601 přestavěl hrad na renesanční zámek. Pak v majetku Kolovratů, později sídlo Kinských až do r. 1945. Dnes jsou v zámku kanceláře, byty a učebny.

Na místě dvou starších domů postavil v letech 1537–9 mistr Pavel jednu z prvních renesančních radnic v Čechách. Úpravy po požárech, 1852 puristická oprava J. Krannera. 19. 4. 1916 se zřítila střední část průčelí, opravena s použitím betonových prvků.

Trojkřídlá budova tzv. francouzského typu sloužila od roku 1782–3 jako zdravotní zázemí pevnosti. V dubnu 1918 zde zemřel hlavní strůjce sarajevského atentátu Gavrilo Princip. Dnes prázdná, chátrající.

Druhý židovský hřbitov v Roudnici vznikl počátkem 17. století při přesunu ghetta do nové polohy. Používal se do roku 1896, po II. světové válce zchátral. V 90. letech 20. století byl obnoven a vybaven novým vstupem v horní části.

Štěpánovská hora nad vesnicemi Hrobčice a Štěpánov nese na jihozápadním úbočí přírodní památku a zbytky výrazných valů s příkopy pravěkého hradiště. Bylo obývané lidmi štítarské kultury, žijícími necelých tisíc let před Kristem.

Středověká tvrz Stradonice se nacházela v malé obci téhož názvu poblíž Zlonic na Slánsku. Zanikla beze stopy po požáru z r. 1707 a její umístění dnes není známo.

Místo zvané také Keltské valy byla lokalita osídlená v době halštatské a snad i v době bronzové až do doby laténské. Současně zde byly nalezeny doklady osídlení ze středního paleolitu, neolitu, doby římské a raného středověku. Celková délka zachovaných valů je 520 m, přičemž ohrazují plochu 6,75 ha.