Turistické cíle v okolí obce Libochovice

Na místě dvou starších domů postavil v letech 1537–9 mistr Pavel jednu z prvních renesančních radnic v Čechách. Úpravy po požárech, 1852 puristická oprava J. Krannera. 19. 4. 1916 se zřítila střední část průčelí, opravena s použitím betonových prvků.

Trojkřídlá budova tzv. francouzského typu sloužila od roku 1782–3 jako zdravotní zázemí pevnosti. V dubnu 1918 zde zemřel hlavní strůjce sarajevského atentátu Gavrilo Princip. Dnes prázdná, chátrající.

Druhý židovský hřbitov v Roudnici vznikl počátkem 17. století při přesunu ghetta do nové polohy. Používal se do roku 1896, po II. světové válce zchátral. V 90. letech 20. století byl obnoven a vybaven novým vstupem v horní části.

Štěpánovská hora nad vesnicemi Hrobčice a Štěpánov nese na jihozápadním úbočí přírodní památku a zbytky výrazných valů s příkopy pravěkého hradiště. Bylo obývané lidmi štítarské kultury, žijícími necelých tisíc let před Kristem.

Středověká tvrz Stradonice se nacházela v malé obci téhož názvu poblíž Zlonic na Slánsku. Zanikla beze stopy po požáru z r. 1707 a její umístění dnes není známo.

Místo zvané také Keltské valy byla lokalita osídlená v době halštatské a snad i v době bronzové až do doby laténské. Současně zde byly nalezeny doklady osídlení ze středního paleolitu, neolitu, doby římské a raného středověku. Celková délka zachovaných valů je 520 m, přičemž ohrazují plochu 6,75 ha.

Rozhledna Stradonka je postavena na valu pravěkého hradiště Stradonice, zvaného také Keltské valy, Na Šancích, Na Valech nebo též Na Hradbách. Slavnostní otevření proběhlo 18. 7. 2009. Název Stradonka pochází od názvu vsi Stradonice, která leží kousek pod rozhlednou. Rozhledna je volně přístupná.

Okrouhlá kaple nad údajně zázračným pramenem u úpatí vyvýšeniny, na níž stojí farní kostel v Dolánkách (viz heslo). V opožděných a zjednodušených barokních formách byla postavena koncem 18. století. V posledních desetiletích zchátrala, pramen odtud vytéká nadále.

Roku 1931 postavil podle projektu F. A. Libry pro velvarskou židovskou obec zdejší stavitel J. Bišický funkcionalistickou synagogou, jednu z posledních na našem území. Stavebník ji využíval jen do začátku německé okupace zbytku českých zemí. Od roku 1949 zde fungují různá školská zařízení.

Barokně-klasicistní budova z let 1786-7 na místě starší modlitebny. Necitlivě upravena ve druhé polovině 20. století.

Synagoga doložena r. 1651. Roku 1761 rokokově upravena, r. 1835 postaven klasicistní aron ha-kodeš. K bohoslužbám sloužila do r. 1941. Bez povolení památkového ústavu a dokumentace zbořena na podzim r. 1981.

Synagoga v Třebívlicích byla postavena roku 1860, na místě starší dřevěné z 18. století. Židovské obci sloužila až do roku 1924, poté od roku 1927 byla modlitebnou Církve československé (od r. 1971 husitské), ale dnes chátrá.