Turistické cíle v okolí obce Boříkovy

Drobnější litinová plastika světce na zděném omítaném podstavci s kamenným soklíkem, osazená nedaleko nového železného mostu. Původně stála na starém mostě, zdemolovaném v roce 1980 bez povolení. Na čelní straně kamenného soklíku v obdélném zrcadle rytý letopočet 1862. Památkově chráněná.

Socha světce stojící u hřbitovní zdi areálu kostela sv. Jiljí. Z pův. polychromovaného pískovce z pol. 18. století. Na vysokém římsami odstupňovaném podstavci se zrcadly a rozestupující se spodní částí. Světec je oblečen v duchu tradiční ikonografie. Socha památkově chráněná společně s kostelem.

Barokní socha světce stojí u silnice na rozcestí s polní cestou mezi Zborovy a Nicovem - (cca 500 metrů od obce Zb.). Pochází z 1. poloviny 18. století. Na žulovém hranolovém podstavci stojí pískovcová socha světce v životní velikosti; zobrazená v pokleku na oblačném podstavci. Památkově chráněná.

Skleněná socha patrona vodáků stojící na kamenném mostě přes řeku Otavu. Jedná se o největší skleněnou plastiku tohoto světce na světě. Vytvořena sklářkou Vladimírou Tesařovou na podnět kytaristy Lubomíra Brabce. Postavena bez jakékoliv pomoci Evropské unie z příspěvků občanů a sponzorů.

Socha sv. Jana Nepomuckého stojí u ohradní zdi před kostelem Povýšení sv. Kříže. Na čtvercové podestě je postaven dvoustupňový podstavec s profilovanou římsou ve vrcholu, na kterém je umístěna socha světce v klasickém pojetí. Kdy byla zhotovena a umístěna na nynější místo nezjištěno.

Socha světce v životní velikosti na ořímsovaném soklu, umístěná v kamenné balustrádové ohrádce. Pozdně barokní socha z poloviny 18. století umístěná v prostoru náměstí. Svatý Jan Nepomucký je oblečen v tradiční kanovnické šaty a na hlavě s biretem. Nad hlavou má svatozář s pěti osmicípými hvězdami.

Barokní socha sv. Vincence na dvoustupňovém soklu a vysokém stupňovitém podstavci, jenž má v čele rýsované zrcadlo s majuskulním nápisem. Světec je znázorněn v nezřetelně vyjádřeném kontrapostu v řádovém rouchu a s andílkem. Sochařské dílo z 1. poloviny 18. století v parčíku před zámkem.

Terénní zbytky šlechtického hradu postaveného pány ze Soustova na konci 14. století. V jejich majetku až do poč. 16. stol., poté patřil koruně a po r. 1520 Janovickým; r. 1539 již uváděn jako pustý. Zachován příkop a nepatrné zbytky zdiva.

Zbytky severního křídla bývalé renesanční tvrze z první poloviny 16. stol., dochované ve hmotě patrové budovy se sedlovou střechou. Statek r. 1654 koupil Vilém Albrecht Krakovský z Kolovrat a připojil jej k týneckému panství. Dnes obytná budova.

Příklad kruhové vápenné pece, rozšířené v našich zemích po roce 1868. Ojedinělá památka tohoto typu na Šumavě - jediný známý pozůstatek na území Plzeňského kraje. Zpracovávalo se zde vápno ze zdejších lomů. V provozu do roku 1925. Technická památka.

Hřbitov z roku 1626. Je na něm asi 140 náhrobků, nejstarší z roku r. 1708. Hřbitov byl používán do r. 1873, poté byl zřízen nový hřbitov za městem, v dnešní Křičkově ulici. Rekonstruován v letech 1987–88.

Tvrz založena snad pány ze Štěpánovic v polovině 14. stol. Mezi pozdějšími majiteli jsou Jan Steblenec z Drachkova či Chlumčanští z Přestavlk. R. 1545 tvrz připomínána jako pustá. V 17. stol. v majetku Švihova, r. 1730 přestavena na sýpku.