Turistické cíle v okolí obce Praha 10-Dubeč

Nevelká, ale unikátní barokní Vrtbovská zahrada patří k vrcholným dílům zahradní architektury své doby. Vznikla v letech 1712-1720 podle plánů architekta Fr. Max. Kaňky za spolupráce sochaře M. B. Brauna a malíře V. V. Reinera. Nyní je v majetku hl. m. Prahy a zpřístupněna veřejnosti.

Šestipodlažní budova postavena ve stylu geometrické moderny z l. 1912–1914. Autorem fasády je Jan Kotěra, celkové stavební řešení navrhl Josef Zasche. V interiéru řada umělecky cenných detailů. Památkově chráněná od května 1958. V současnosti Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Východní pól je vyznačen na hranici katastrů pražského Újezdu nad Lesy a města Úvaly.

Kovová konstrukce Výhledny Bořanovice byla postavena v 1. pololetí 2025 na severním okraji Bořanovického háje. Umožňuje zajímavý rozhled z výšky 12 metrů v úhlu cca 180 stupňů.

Dvojice identických ocelových vyhlídkových věží umístěných netradičně na dvojici těles silničních mostů s výhledem na okolí soutoku Berounky a Vltavy.

Kamenný vyhlídkový gloriet (8 m, 310 m n. m.) dal postavit r. 1830 hrabě Jan Nepomuk Nostitz-Rhineck poblíž průhonického zámku. Gloriet byl koncem 19. stol. upraven. V 1. polovině 20. stol. přestal sloužit svému účelu a postupně zcela zchátral. V l. 2009-10 byla provedena jeho celková rekonstrukce.

Pozdně barokní výklenková kaple s freskou Ukřižování a P. Marie ve čtyřlistu byla v Malešicích postavena r. 1757 Karlo-Ferdinandovou univerzitou na paměť bitvy u nedalekých Štěrbohol ze 6. května téhož roku. Dřevěný průhled před kaplí znázorňuje její výzdobu v původních barvách.

Výklenková kaplička je barokní stavbička členěná pilastry a ukončená trojúhelníkovým štítem. Počátkem jedenadvacátého století prošla generální opravou. Hezká a zajímavá kaplička.

Mohutná zřícenina gotické tvrze, založené vladyky z Vyšehořovic v pol. 14. st. a před r. 1410 rozšířené Zikmundem Rokycanským. Upravena po r. 1590, od konce 17. st. sýpka. Dochována část věže ze 13. st. a obvodové zdivo a vstupní křídlo z 15. st.

Barok. citadela ze 17. stol. vzešlá z přemysl. hradiště (10. stol.) a mohutného got. hradu (14. stol.). Panovnickým sídlem a centrem státu mezi l. 1085 - 1140. R. 1893 dobudováno národní pohřebiště Slavín. Vojenskou pevností do r. 1866.

Vrcholně barokní zbrojnice stavěna v letech 1656–1657 Santiny Bossim a v letech 1657–1659 Carlem Lurago. Zničena požárem v r. 1927. Zachovaly se dva portály, tvořící bránu mezi prostorem před chrámem sv. Petra a Pavla a vyšehradskými sady.

Chudobinec dal zřídit pro 30 nemajetných obyvatel Vyšehradu v letech 1865–1866 probošt kapituly Vojtěch Ruffer. Slavnostně vysvěcen 23. 4. 1866. Jde o pozdně klasicistní budovu s pěti osami průčelí, nad střední osou je kaplička se sochou sv. Vojtěcha a pamětní deska zakladatele. Dnes je zde DDM.