Turistické cíle v okolí obce Praha 8-Ďáblice

Pozdně gotický kostel sv. Víta vystavěn koncem 15. st. Chrámové trojlodí dokončeno poč. 16. století. Renesanční přestavba proběhla v letech 1566–1567. Jižní předsíň pochází z poloviny 18. století.

Secesní dřevěný kostel z let 1904 až 1905, dílo architekta Emila Králíčka z projekčního ateliéru stavitele Matěje Blechy. Původně provizorní stavba na 5 let. V roce 1987 byl prohlášen nemovitou kulturní památkou.

Farní kostel je součástí arcibiskupského semináře, postaveného ve 20. letech 20. století podle projektu Františka Havla. Sochy Krista a Mojžíše na průčelí vytvořil B. Benda, interiéry vyzdobili J. Brůha a L. Vocetka. Hlavní oltář je od B. Becka.

Kostel zde prý stával již koncem 10. st. Ve 2. pol. 12. st. postavena dnešní loď s věží, ve 14. st. presbytář. V 18. st. přestavěn barokně sakristie. Další renovace r. 1899 a v druhé pol. 20. st. Jednolodní podélná stavba s polygonálním závěrem, hranolovou věží v průčelí a osově umístěnou sakristií.

Původně románský kostel ze 13. století, farní pro ves Opatovice, která se stala součástí Nového Města pražského. Gotická přestavba koncem 14. století, barokní 1671–93. Regotisace presbytáře a částečně vnitřního zařízení 1874–75 (stavitel Baroch).

Románský kostel snad z přelomu 11. a 12. stol., pravděpodobně vlastnický, při panském dvorci u brodu a mostu přes Vltavu. Po pol. 12. stol. přestavěn na centrální stavbu se třemi apsidami. V pol. 14. stol. farní, doplněna gotická obdélná loď. R. 1789 zrušen, přestavěn na obytný dům. Zanikl r. 1896.

Zaniklý podskalský kostel sv. Vojtěcha Menšího byl postaven někdy před rokem 1230, od roku 1351 byl farní. Poničen byl husity roku 1420, poté byl obnoven a sloužil vyznavačům podobojí. Po Bílé hoře se stal katolickým, v roce 1712 byl opraven. Zrušen a zbořen byl někdy po roce 1790.

Raně gotický kostel vystavěný řádem křížovníků v druhé pol. 13. stol. Úpravami prošel r. 1693 a především pak r. 1889 podle návrhu architekta A. Barvitia.

Barokní kostel vznikl během tří let od roku 1740 v místech bývalé tvrze. Tou dobou již byla přestavěna v špýchar a maštale. Podél ohradní zdi stojí sochy jednotlivých svatých. Nedaleko severně je k vidění zámek Uhříněves z druhé poloviny 18. století.

Původně gotický či ještě starší kostel s obdélnou lodí, trojboce zakončeným závěrem, hranolovou věží v průčelí a osovou sakristií. Upraven barokně, současný vzhled a věž z roku 1822, naposledy opraven roku 1998. Obklopen rozsáhlým funkčním hřbitovem.

Tvrz se poprvé připomíná r. 1359. Od r. 1395 v držení Aleše Škopka z Dubé, r. 1420 dobyta husity a stala se jejich důležitou baštou. Po skončení husitských válek tvrz opakovaně zastavována, r. 1586 ji císař Rudolf II. vyplatil a od té doby byla využívána jen hospodářsky. Od r. 1864 soukromým sídlem.

Barokní kostnice hřbitova u sv. Haštala z roku 1660. Přestavěná 1712 na hřbitovní kapli. Na obytnou budovu změněna po zrušení hřbitova v r. 1832. Malba na zdi z r. 1717.