Turistické cíle v okolí obce Noutonice

Stavba z 2. pol. 18. století. Kaple čtvercového půdorysu se segmentově zaklenutým vstupem. Nad vstupem ukončený štít s nižšími vykrojenými křídly. V ose štítu otvor pro zvon. Stěny kaple hladké. Střechu kryje prejzová krytina. Památkově chráněna od r. 1967.

Původní kaplička asi z poč. 18. století. V roce 1738 ulit pro kapličku barokní zvon. Ve 20. století zrekvírován vojáky. Nalezen a do kaple vrácen. Současná kaplička je novostavba z 1. pol. 20. stol. Stavba s dělenou jehlancovou střechou.

Zděná kaplička se zvoničkou. Postavena roku 1893. Obdélná stavba zakončenou malou zvonicí, v ní se nachází zvonek. Uvnitř stávala dřevěná socha Panny Marie.

Kaple postavena počátkem 19. stol. Stavba obdélného půdorysu krytá sedlovou střechou. Fasády člení lizény. Průčelí završené zvoncovým nástavcem bez zvonu. Ve vstupu jsou osazené výplňové dveře. Rovný dřevěný strop. Do seznamu kulturních památek zapsána r. 1987.

Čtvercová pozdně barokní kaplička v Bašťku. Upravovaná ve 20. stol. Zakončená malou zvoničkou.

Kaple z 1. třetiny 19. století. Stáří kaple určeno podle datování na zvonu, uvedeno L. P. 1817. Ve vyvýšené nástavbě kaple je umístěn zvon. Kaplička slouží i jako zvonice. Poslední renovace kaple r. 2000.

Kaplička pozdně barokní, obdélná, s věžičkou v průčelí. Průčelí s polokruhovitě sklenutým vchodem a nikou vrcholí korunní římsou, stáčející se nad středem do volut. Vnitřek kapličky je sklenut plackou. Po r. 1992 opravena, ale v současnosti opět zpustlá.

Ranně barokní kaple z r. 1665, postavená podle jeruzalémského vzoru. Jedná se o nejstarší doposud stojící stavbu tohoto typu v Čechách.

Drobná obdélná kaple s polygonální věžičkou, podobou a dispozicí kopírující Boží hrob v Jeruzalémě. Jde o poslední pozůstatek barokního kláštera křižovníků strážců Božího hrobu zrušeného josefinskými reformami 1783. Kaple je připisována Janu Blažeji Santinimu. Památkově chráněná je od roku 1958.

Drobná barokní kaple Božího hrobu postavena mezi lety 1736 až 1737 podle vzoru jeruzalémského Božího hrobu. Projekt je dílem Jana Ferdinanda Schora.

Původně dřevěná věž, kde byly od roku 1354 vystavovány relikvie. V letech 1382-1393 byla na jejím místě postavena kamenná centrální kaple, snad dle plánů Petra Parléře. Od r. 1403 sloužila Pražské univerzitě, a od r. 1622 jezuitům. R. 1784 zrušena a přeměněna ve skladiště. Roku 1791 byla zbořena.

Kaple neznámého původu a zasvěcení (původně snad sv. Ludvíka), která náležela ke klášteru bosých karmelitánů. Pravděpodobně byla vystavěna v první pol. 18. století, mohla však být upravena ze starší stavby. Po zrušení karmelu sloužila jako observatoř.