Turistické cíle v okolí obce Starý Brázdim

Původně románský farní kostel ze 13. stol. V 16. stol. byla k gotickému presbytáři a sakristii přistavěna obdélníková loď a věž. V 17. stol. se kostel stal filiálním.

Původně románská basilika německé kupecké osady z poloviny 12. století (dochováno západní průčelí s dvojvěžím), goticky přestavěna a rozšířena na přelomu 14. a 15. století, znovu 1483-97. Barokní úpravy 1680-1703 a kolem 1760, puristické rekonstrukce 1876-83 (J. Mocker) a 1913-14 (E. Sochor).

KOstel byl vystavěn v letech 1806-1807. Budova je jednolodní, s obdelníkovou lodí a presbytářem.

Původně románská stavba z 1. poloviny 13. století, radikálně přestavěná raně barokně před r. 1689 a v letech 1689-93. Po zrušení kostela byla budova r. 1782 přestavěna na obytný dům. Na průčelí socha sv. Prokopa z roku 1811 od Ignáce M. Platzera.

Původní kostel pochází asi z 12.st. Vzhledem k jeho špatnému stavu byl r.1770 zbourán a na jeho místě r.1773 byl vystavěn kostel nový ve stylu pozdního baroka. Opravami prošel v letech 2005–2006.

Kostel stojí na místě, kde byl postaven r. 1352 románský kostelík a přibl. od r. 1735 barokní kostel. Současný kostel (arch. K. Scheiner) dal postavit v novorománském stylu r. 1875 Filip Schoeller, majitel čakovického zámku. R. 1904 přistavěna boční kaple (arch. K. Hilbert). Výzdoba K. Klusáček.

Na místě starší kaple nechal Rudolf II. v od roku 1603 stavět jako poděkování za přečkání morové rány roku 1599 votivní kapli, zasvěcenou sv. Rochovi. Stavba se vlekla, dokončena byla až roku 1630. Do roku 1784 farní, poté různá utilitární využití. Od 70. let 20. století s přestávkami výstavní síň.

Raně barokní centrální kostel, původně kaple nejstarší části Olšanských hřbitovů.

Původní německý luteránský kostel z let 1611–14 se po roce 1624 stal součástí paulánského kláštera. S ním byl roku 1784 zrušen a nadále účelově využíván (mincovna). Od roku 1863 obnovován pro evangelíky (postupně do roku 1950), jimž slouží dosud.

Kostel postavený v letech 1351-1401 se stal farní svatyní jižní (horní) části Nového Města pražského. Stojí v místech osady Rybníček, vedle rotundy, jejíž patrocinium převzal. Nevýrazné barokní úpravy z 18. století setřela tvrdá puristická rekonstrukce, provedená 1874-79 podle projektu J. Mockera.