Turistické cíle v okolí obce Církvice

Barokní zámek, dnes škola v přírodě, vznikl z renesanční tvrze, ze které se zachovaly zbytky v Z křídle a zbytky příkopu. V části zámku byl po r. 1715 umístěn pivovar a sladovna. Přestavbami prošel v letech 1918, 1940-1941.

Zbudován v letech 1660–1670 Janem Fridrichem z Trautmannsdorfu. Zámek často v dražbách kvůli rodinným dluhům. Hojné přístavby, na konci 19. století zřízen park. V roce 1945 odňat šlechticům z Jelení a předán do správy československého státu.

Terénní pozůstatky menšího hradu z 13. století – mohlo jít o kolonizační opěrný bod, či drobnější objekt z počátku éry stavby šlechtických sídel. Dodnes se zachovaly příkopy a valy.

Památkově hodnotný celek, důležitý architektonicky i urbanisticky. Zámeček postaven po roce 1791, kdy panství koupil Jan Chotek. Leží 1 km severně od Nových Dvorů vlevo od silnice do Záboří nad Labem a je v soukromém vlastnictví.

Novorománská správní budova někdejšího cukrovaru v kutnohorské čtvrti Karlov (původně Kohlmarkt), vzniklého po polovině 19. století v sousedství špitálního kostela sv. Kříže, zbořeného 1892. Upravena 1901–02. Cukrovar fungoval zřejmě do 30. let 20. století, jeho technologické budovy poté zanikly.

Obdélná patrová budova děkanství s valbovou střechou stojí volně v zahradě u kostela sv. Patra a Pavla. Budovy pochází z doby kolem roku 1500. Přestavěna renesančně, následně barokně (cca 1660) a pak i empírově (1827). Poslední úpravy po roce 1990. Zahrada s děkanstvím je obehnána ohradní zdí.

Areál umístěn na západní straně podélné návsi. Děkanství pochází převážně z 1. pol. 18. stol. R. 1825 rozšířeno a fasáda upravena v empírovém stylu. Fasáda empírová členěná pásovou rustikou. V obytné budově zachována většina historických prvků. Zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.

Řadový jednopatrový dům uprostřed východní strany kolínského hlavního náměstí patří ke skupině objektů, postavených místním stavitelem Jedličkou po velkém požáru města roku 1734.

Původně gotický měšťanský dům U zlatého hřebene, přestavěný do dnešní podoby po požáru roku 1823. Dne 4. 2. 1808 se zde narodil Josef Kajetán Tyl, dramatik a autor textu dnešní české hymny. Tuto skutečnost připomíná od roku 1862 pamětní reliéf a jedna ze stálých exposic, která je v domě umístěna.

V centru Kolína se zachovala řada vrcholně barokních domů z doby po požáru města v roce 1734, většinou realizovaných podle návrhů J. Jedličky. Jsou jednopatrové s prolamovanými barokními štíty.

V centru Kolína se zachovala řada vrcholně barokních domů z doby po požáru města v roce 1734, většinou realizovaných podle návrhů J. Jedličky. V domě U zlatého lva byl původně pivovar a hostinec.

Divadelní budova, pojmenovaná po čáslavském rodákovi a hudebním skladateli, postavena r. 1868 podle projektu místního architekta F. Skřivánka. Přestavbami prošla v letech 1896, 1912, 1923 1940 a 2012. V současnosti zde stále působí čáslavský ochotnický spolek.