Památkově chráněná boží muka jsou lidovou kamenickou prací z r. 1847 ojedinělou nejen svým výtvarným provedením, ale především zachovanou datací a signaturou.
Boží muka najdeme na jihovýchodní straně vsi, patrně nejstarší památka Nasobůrek datovaná rokem 1693. Boží muka trojhranná. Vrchol zdobí malý křížek. Krytina božích muk jsou tašky.
Čtyřboká zděná boží muka stojící u polní cesty nedaleko Olbramic, pocházející zřejmě z 18. stol., jsou prvně doložena na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z r. 1834.
Muka stojí u polní cesty na severovýchodě vesnice. Raně barokní sloupková boží muka z maletínského pískovce s jetelovým křížem ve vrcholu zdobí reliéf kříže. Asi 2,5 m vysoký čtyřhranný sloup s vrcholovou kaplicí a jetelovým křížem na stříšce. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek r. 2007.
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj
Rozhledna Bradlo je nejvyšší hora Úsovské vrchoviny. Stojí na hornině zvané "kvarcit" utvářející se patrně již od doby ledové. Hřbet Bradla se nazývá suk, nebo také tvrdoš. Vznikl patrně klesáním a následným zvednutím okolních hornin.
Romatická stavba zapadající do celkového areálu úsovského panství, které od roku 1597 - 1945 patřilo Lichtenštejnům. Postaven současně s dalšími stavbami počátkem 19. století.
tvrz, přestavěno, nepřístupno, Olomoucký kraj, Červená Lhota
Ves je poprvé zmiňována v r. 1407, kdy patřila bratrům Vítkovi a Zdislavu z Lhoty. Tvrz vznikla zřejmě až po r. 1507. Poprvé se připomíná r. 1558. Později se již neuvádí. Tvrz stávala v místě dnešního domu č. p. 5, v němž se dodnes dochovaly opěrné pilíře tvrze, ostění a část nápisu.
V r. 1847 založen německými rytíři malý empírový zámek. V r. 1859 rytíři darovali zámek řádu redemptoristů, kteří budovu přestavěli na klášter. V letech 1860-1862 přistavěn kostel sv. Alfonse. V r. 1896 klášter rozšířen a zřízena střední škola. Později klášter zrušen. Dnes domov důchodců.
Červená Lhota 
