Turistické cíle v okolí obce Přerov

Pískovcová socha, tehdy blahoslaveného Jana Sankandra vznikla roku 1877 na místě, kde byl 10. února 1620 dopaden evangelickými stavy.

Barokní socha sv. Josefa z 1. pol. 18. stol. V oválné kartuši z volut a akantů latinský náboženský nápis k sv. Josefovi. Socha sv. Josefa s dítětem v ruce. Na přední straně podstavce latinský nápis s letopočty obnovy. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Barokní socha svatého Linharta z r. 1771 byla původně zhotovena pro Klašterní Hradisko, ale v r. 1795 byla přestěhována. Dnes stojí u rozcestí na okraji obce Blatec.

Socha sv. Marka pochází z 20. let 18. stol. Od roku 1825 stojí na nynějším místě. Barokní práce neznámého autora. Postava světce je esovitě prohnuta, v kontrapostu. Pravá ruka drží pero, levá knihu opřenou o bok. Velmi hodnotná barokní plastika. Socha zapsána do státního seznamu památek r. 1964.

Pískovcová socha z r. 1708 původně stála v klášteru Hradisko u Olomouce. Roku 1797 přenesena nad Tážaly. Socha světce v mírně nadživotní velikosti. Sv. Norbert je oděn do liturgického roucha, rochety a štólou kolem krku. U jeho nohou leží nestvůra složená napůl z těla heretika Tanchelma a napůl ďáblova dračího ocasu. Socha zapsána do seznamu památek r. 1964.

Socha žáby stojí v centru obce. Vytvořena byla v roce 2009. Je tři metry vysoká, pět a půl metru dlouhá a asi deset tun těžká. Autorem sochy je Michal Olšiak. Žábu mají Tršice i ve svém znaku.

Pískovcové sochy sv. Josefa od Davida Zürna z r. 1711, sv. Jáchyma a sv. Libora z 2. čtvrtiny 18. století od Ondřeje Zahnera byly vytvořeny pro premonstrátský klášter Hradisko u Olomouce. Do Pěnčic přeneseny r. 1797. Restaurovány v letech 1911-1915 a 2010.

Barokní sousoší vzniklo kolem poloviny 19. stol. Pískovcová plastika zobrazuje Ježíše klečícího před Janem Křtitelem. Podstavec s reliéfem Panny Marie Immaculaty. Ježíš Kristus má sepjaté ruce a pozlacenou svatozář. Dílo pochází z místní kamenosochařské dílny.

Sousoší (tzv. Pietu), zachycující Pannu Marii Bolestnou držící v klíně mrtvého Ježíše Krista sejmutého z kříže, nechali zhotovit roku 1898 manželé Krátcí z Klopotovic ku cti a chvále Panny Marie.

Sousoší sv. Floriána z r. 1733. Socha světce na trojb. podstavci se znakem světícího biskupa olomouckého Oty Egkha. Na zábradlí sochy sv. Václava, sv. Rocha, sv. Rozálie, sv. Františka Xaverského, sv. Karla Boromejského a neznámé světice.

Sousoší sv. Jana z Nepomuku z roku 1739. Kolem ústřední sochy na pilířích zábradlí šest soch svatých patronů – Josefa, Otty, Františka z Paoly, Antonína, Jana z Boha a Otýlie. Na podstavci výjev svržení světce z mostu. Autorem snad J.A. Heinz.

Kamenosochařská barokní práce sakrálního charakteru datovaná do r. 1740. Podstavec vysoký, na bocích volutově zesílený. Nad římsou socha sv. Josefa s děťátkem. U něj stojí andílci. Mimořádně cenné sochařské dílo. Sousoší zapsáno do seznamu památek r. 1964.