Turistické cíle v okolí obce Uničov

Park byl založen r. 1700 při renovaci zámečku. Vysázeny byly domácí dřeviny, dodnes jsou některé původní. Panství vlastnili von Ostheimové, později Riedlové. R. 1926 dendrolog Quido Riedl park přetvořil okrasnými dřevinami.

Soukromé arboretum v Pasece u Šternberka bylo otevřeno v roce 2008 ing. Radimem Slabým na místě bývalé skládky v lomu. Najdete zde skalky, jezírka, umělý kaňon a spoustu rostlin – skalničky, traviny, kaktusy, palmy, okrasné keře a spoustu dalších.

Zámek přestavěný z tvrze. Tvrz byla založena koncem 15. století, přestavěna renesančně a kol. r. 1660 Kobylky z Kobylího na čtyřkřídlý barokní zámek. Ten dnes slouží jako obecní úřad, pošta, knihovna a zdravotní středisko.

Valy zaniklé tvrze v zámeckém arboretu. Kdy a kým byla tvrz založena není známo, nevíme ani kdy a jak zanikla. Do dnešních dní zůstal pouze čtverhran valů později využívaný jako jízdárna.

Nedatovaná zděná hranolová boží muka se čtyřmi nikami postavená snad před r. 1834 kdy je v tomto místě prvně doložena drobná sakrální stavba.

Na kamenném stupni hranolový sokl, na nárožích s dříkem, přecházejícím v kaplici se stříškou s křížem. Stěny kaplice s reliéfy Ukřižování Krista, Zmrtvýchvstání Krista a Panny Marie Bolestné. Na vrcholu kříž. Významná kamenická práce s lidovými prvky zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Muka stojí u polní cesty na severovýchodě vesnice. Raně barokní sloupková boží muka z maletínského pískovce s jetelovým křížem ve vrcholu zdobí reliéf kříže. Asi 2,5 m vysoký čtyřhranný sloup s vrcholovou kaplicí a jetelovým křížem na stříšce. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek r. 2007.

Zděná čtyřboká boží muka stojící u hlavní silnice byla postavena pravděpodobně ve 2. polovině 19. století.

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1346. Boží muka na Trávníku pocházejí z roku 1842. Generální opravou prošla v roce 2019.

Čtyřboká barokní boží muka stojí u cesty mezi Náklem a Příkazy v části Hráč. O mukách samotných se toho moc neví, ale k jejich místu se váže příběh o hledání Attilova hrobu.

Zděná hranolová boží muka s čelní zasklenou nikou pocházejí zřejmě z 18. století. Stavba je chráněna jako kulturní památka ČR.

Zděná čtyřboká barokní boží muka z 18. století jsou prvně doložena v I. vojenském mapování – josefském probíhajícím v letech 1764-1768 a 1780-1783. Od r. 1958 jsou spolu se smírčím křížem chráněna jako kulturní památka ČR.