Turistické cíle v okolí obce Dub nad Moravou

nebo vyberte

Dub nad Moravou

Olomoucký kraj,  Olomouc  (OL)
Nalezeno celkem 627 záznamů, 4 / 53 stran, vyhledáno za 0.23 sec
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, chátrající, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov-Krasice
Boží muka byla postavena koncem 18. století. Ve výklencích v horní části bývaly obrázky svatých. Bližší informace o historii této drobné sakrální stavby nejsou známy. Boží muka, stavěná nejčastěji ve tvaru pilíře či sloupu měla připomínat sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus.
 boží muka
198.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Lobodice
Zděná čtyřboká boží muka, která stojí v poli na rozcestí u hřbitova, pocházejí z poloviny 19. století. Obrázky svatých, které bývaly ve výklencích, se již nedochovaly. Na vrcholku stavby je ocelový dvouramenný kříž.
 boží muka
230.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Olomouc-Nemilany
Boží muka byla postavena zřejmě v 1. polovině 18. století na křižovatce starých cest vedoucích na Nedvězí, Nemilany, Slavonín a Blatec. Prvně jsou doložena v I. vojenském mapování josefském z let 1764-1783.
 boží muka
240.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Slatinice
Čtyřboká zděná hranolová boží muka na výrazném soklu čtvercového půdorysu snad z 18. století jsou v tomto místě prvně prokazatelně doložena na císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z roku 1833.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, chátrající, volně přístupno, Olomoucký kraj, Čelechovice na Hané
Boží muka, postavená v barokním stavebním stylu pravděpodobně v 1. pol. 19. stol., jsou ve srovnání s jinými „Kristovými sloupy“ veliká a honosná – jsou vysoká 4 m a mají 8 oltářních prostorů. V minulosti byla pravděpodobně bohatě zdobena, v současnosti pomalu chátrají.
 boží muka
200.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Kojetín
Barokní zděná boží muka byla postavena r. 1702. I když se jedná o typově charakteristickou barokní stavbu z počátku 18. století, svým ztvárněním je ojedinělá. Od r. 1958 je stavba památkově chráněna.
 boží muka
225.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Blatec
Nepříliš známá zděná boží muka u železničního podjezdu u obce Blatec stojí na pravé straně od silnice mezi Blatcem a Grygovem za plotem na soukromém pozemku. O stavbě nejsou známy žádné informace.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Loučany
Drobná zděná hranolová boží muka u cesty vedoucí do Senice na Hané vznikla snad již v 18. století. Již na I. vojenské mapování - josefském z let 1764-1783 je na tomto místě zaznačena drobná sakrální stavba, pravděpodobně boží muka. V r. 2009 proběhla rekonstrukce.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Bystrovany
Čtyřboká zděná boží muka, snad z 18. století, oživující rovinatou krajinu Hané jsou drobnou lidovou sakrální architekturou místního významu. Drobná sakrální stavba na tomto místě je prvně zaznačena na Indikační skice z první třetiny 19. století.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov-Vrahovice
Lidová boží muka z konce 18.století.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Bystročice
Zděná boží muka byla postavena koncem 19. století poblíž místního hřbitova. Bližší informace k historii památky chybí. Muka jsou hranolovitého tvaru, s obloukovými rámovanými výklenky ve vrch. kaplici. Boží muka se stavěla na připomínku sloupu, u kterého byl bičován na příkaz Piláta Ježíš Kristus.
 boží muka
250.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Olomouc-Nemilany
Boží muka byla postavena někdy na přelomu 18.-19. století na křižovatce starých cest vedoucích na Nedvězí, Nemilany, Slavonín a Dub. Stavba je prvně doložena na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z r. 1833.