Turistické cíle v okolí obce Blatec

Kamenosochařská práce sakrálního charakteru z 30. let 18. stol. Materiál sochy pískovec. Na kamenném nízkém soklu socha sv. Jiljí v poustevnickém rouchu s laní. Kvalitní sochařská práce. Socha památkově chráněna od r. 1981.

Barokní socha sv. Josefa z 1. pol. 18. stol. V oválné kartuši z volut a akantů latinský náboženský nápis k sv. Josefovi. Socha sv. Josefa s dítětem v ruce. Na přední straně podstavce latinský nápis s letopočty obnovy. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Kamenná barokní socha stojí v poutní aleji. Kvalitní barokní sochařská práce. Střední římsa překryta mohutnými volutami, nad nimi hlavy andílků s křídly. Světec je oblečen do dlouhých nařasených šatů. V pravé ruce drží obrázek hlavy Krista. Památkově je chráněno od r. 1964.

Kamenná socha sv. Libora z roku 1899 stojí u obce Určice. Sochu zde nechala postavit rodina Vláčilových. Sokl zdobí reliéf sv. Anny s Pannou Marií jako dítětem, sv. Libor je zpodobněn jako žehnající, držící v ruce biskupskou berlu a Bibli. Socha patří od r. 2001 mezi chráněné kulturní památky ČR.

Barokní socha svatého Linharta z r. 1771 byla původně zhotovena pro Klašterní Hradisko, ale v r. 1795 byla přestěhována. Dnes stojí u rozcestí na okraji obce Blatec.

Socha sv. Marka pochází z 20. let 18. stol. Od roku 1825 stojí na nynějším místě. Barokní práce neznámého autora. Postava světce je esovitě prohnuta, v kontrapostu. Pravá ruka drží pero, levá knihu opřenou o bok. Velmi hodnotná barokní plastika. Socha zapsána do státního seznamu památek r. 1964.

Pískovcová socha z r. 1708 původně stála v klášteru Hradisko u Olomouce. Roku 1797 přenesena nad Tážaly. Socha světce v mírně nadživotní velikosti. Sv. Norbert je oděn do liturgického roucha, rochety a štólou kolem krku. U jeho nohou leží nestvůra složená napůl z těla heretika Tanchelma a napůl ďáblova dračího ocasu. Socha zapsána do seznamu památek r. 1964.

Barokní sochařská práce před průčelím kostela sv. Jana Křtitele. Pochází z 30. let 18. stol; připisovaná je O. Zahnerovi. Socha světce na masivním tvarovaném podstavci; vlastní socha představuje stojícího světce v nařasených a rozevlátých šatech, pravicí se opírá o meč a zároveň přidržuje knihu.

Barokní sochařská práce před průčelím kostela sv. Jana Křtitele. Pochází z 30. let 18. stol.; připisovaná je O. Zahnerovi. Socha světce na masivním tvarovaném podstavci; vlastní socha představuje stojícího světce v nařasených a rozevlátých šatech, v pravé ruce držícího knihu a v levé původně klíče.

První zmínka o obci z r. 1349. V r. 2012 instalována nová socha svatého Floriána. Dosud byl sv. Florián jen jako obraz v kapli. Socha vyrobena podle toho obrazu. Sbor dobrovolných hasičů v Ludéřově založen r. 1892.

Původní bronzová socha od Otakara Španiela odlita r. 1938, pak zakopána, odhalena r. 1946. V r. 1953 zničena komunisty, následně vyvstaly silné nepokoje lidu, které byly potlačeny. V r. 1998 odhalena věrná kopie.

Socha žáby stojí v centru obce. Vytvořena byla v roce 2009. Je tři metry vysoká, pět a půl metru dlouhá a asi deset tun těžká. Autorem sochy je Michal Olšiak. Žábu mají Tršice i ve svém znaku.