Turistické cíle v okolí obce Třebčín

Čtyřboká zděná boží muka stojící u polní cesty nedaleko Olbramic, pocházející zřejmě z 18. stol., jsou prvně doložena na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z r. 1834.

Boží muka, postavená v barokním stavebním stylu pravděpodobně v 1. pol. 19. stol., jsou ve srovnání s jinými „Kristovými sloupy“ veliká a honosná – jsou vysoká 4 m a mají 8 oltářních prostorů. V minulosti byla pravděpodobně bohatě zdobena, v současnosti pomalu chátrají.

Boží muka, památka lidové architektury cca z první poloviny 18. století.

Nedatovaná zděná hranolová boží muka s kaplicí pocházejí snad z 18. stol. Na čtvercovém soklu stojí vysoký podstavec s nikami a kordonovou římsou. Udržovaná stavba je zakončena stanovou stříškou, na níž měl být v r. 1927 umístěn ocelový kříž.

Zděná čtyřboká barokní boží muka z 18. století jsou prvně doložena v I. vojenském mapování – josefském probíhajícím v letech 1764-1768 a 1780-1783. Od r. 1958 jsou spolu se smírčím křížem chráněna jako kulturní památka ČR.

Barokní boží muka zřejmě z 18. století byla v r. 2011 rozebrána a posunuta o 2 m od krajnice vozovky na pozemek obce Ústín. Dne 2.6.2011 stavbu posvětil těšetický farář Jan Kulíšek.

Černovír je bývalá obec, dnes část města Olomouce. Boží muka pocházejí z druhé poloviny 19. stol. Ve 20. stol zdevastována. Ve 21. stol. jejich obnova. Nově instalovány obrazy.

Zděná hranolová boží muka s čelní zasklenou nikou pocházejí zřejmě z 18. století. Stavba je chráněna jako kulturní památka ČR.

Hodnotná čtyřboká zděná barokní boží muka v Krakovci byla vystavěna v r. 1697, jak dokládá tabulka s latinským nápisem na čelní straně stavby. Od r. 1958 kulturní památkou ČR.

Lidová boží muka v obci, opatřena soškou Panny Marie. Postavena koncem 18. století.

Boží muka byla postavena někdy na přelomu 18.-19. století na křižovatce starých cest vedoucích na Nedvězí, Nemilany, Slavonín a Dub. Stavba je prvně doložena na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z r. 1833.

Čtyřboká barokní boží muka stojí u cesty mezi Náklem a Příkazy v části Hráč. O mukách samotných se toho moc neví, ale k jejich místu se váže příběh o hledání Attilova hrobu.