Turistické cíle v okolí obce Lhota nad Moravou

U Topolan stojí torza dvou pozoruhodných staveb. Vedle sebe stojí dvoje boží muka. Oboje pocházejí z roku 1885. V jedněch býval obraz Panny Marie. V druhých s baldachýnem stávala socha Panny Marie Lurdské.

Černovír je bývalá obec, dnes část města Olomouce. Boží muka pocházejí z druhé poloviny 19. stol. Ve 20. stol zdevastována. Ve 21. stol. jejich obnova. Nově instalovány obrazy.

Boží muka najdeme na jihovýchodní straně vsi, patrně nejstarší památka Nasobůrek datovaná rokem 1693. Boží muka trojhranná. Vrchol zdobí malý křížek. Krytina božích muk jsou tašky.

Sakrální stavba na tomto místě je v mapách doložena od 2. poloviny 18. století. Současná boží muka se sochou sv. Antonína Paduánského nesou historizující prvky. Lze tedy předpokládat, že se jedná o starou stavbu snad z 18. století upravenou kolem přelomu 19. a 20. století.

Zděná hranolová boží muka byla postavena zřejmě v 18. století. První doklad o drobné sakrální stavbě na tomto místě je již na I. vojenském mapování - josefském probíhajícím v letech 1764-1768 a 1780-1783.

Památkově chráněná boží muka jsou lidovou kamenickou prací z r. 1847 ojedinělou nejen svým výtvarným provedením, ale především zachovanou datací a signaturou.

Trojboká zděná boží muka se dvěma malbami s výjevy z ukřižování Ježíše Krista a soškou Panny Marie v zasklené nice, pocházejí někdy z 18. století až z poloviny století 19.

Zděná boží muka snad z konce 18. století jsou prvně prokazatelně doložena na indikační skice a císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z roku 1834.

Drobná sakrální stavba z 2. poloviny 18. století postavená ve stylu vrcholného baroka. Za 2. světové války byla silně poškozena. Rekonstrukce proběhly v r. 1971 a 2017.

Novodobá boží muka nechala v r. 2018 postavit rodina Pospíšilova z Vojnic. V nice na čelní straně je kovová tabulka s vyobrazením Panny Marie Svatokopecké a nápisem.

Zděná hranolová boží muka na křižovatce dnes již zaniklých cest vznikla snad na přelomu 18. a 19. stol. První doklad o sakrální stavbě pochází z II. vojenského mapování - Františkova z let 1836-1852.

Na okraji dědiny byla někdy na přelomu 18.-19. století postavena boží muka. Stavba je prvně doložena na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z roku 1833.