Turistické cíle v okolí obce Liboš

Nedatovaná zděná hranolová boží muka se čtyřmi nikami postavená snad před r. 1834 kdy je v tomto místě prvně doložena drobná sakrální stavba.

Drobná zděná hranolová boží muka u cesty vedoucí do Senice na Hané vznikla snad již v 18. století. Již na I. vojenské mapování - josefském z let 1764-1783 je na tomto místě zaznačena drobná sakrální stavba, pravděpodobně boží muka. V r. 2009 proběhla rekonstrukce.

Mohutná zděná hranolová boží muka vznikla v 18. století nebo na počátku století 19. Již na I. vojenské mapování - josefském z let 1764-1783 je na tomto místě zaznačena drobná sakrální stavba. Přímo boží muka jsou zde prvně prokazatelně doložena r. 1833.

Na okraji dědiny byla někdy na přelomu 18.-19. století postavena boží muka. Stavba je prvně doložena na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z roku 1833.

U Topolan stojí torza dvou pozoruhodných staveb. Vedle sebe stojí dvoje boží muka. Oboje pocházejí z roku 1885. V jedněch býval obraz Panny Marie. V druhých s baldachýnem stávala socha Panny Marie Lurdské.

Čtyřboká barokní boží muka stojí u cesty mezi Náklem a Příkazy v části Hráč. O mukách samotných se toho moc neví, ale k jejich místu se váže příběh o hledání Attilova hrobu.

Zděná boží muka snad z konce 18. století jsou prvně prokazatelně doložena na indikační skice a císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z roku 1834.

Boží muka najdeme na jihovýchodní straně vsi, patrně nejstarší památka Nasobůrek datovaná rokem 1693. Boží muka trojhranná. Vrchol zdobí malý křížek. Krytina božích muk jsou tašky.

Na kamenném stupni hranolový sokl, na nárožích s dříkem, přecházejícím v kaplici se stříškou s křížem. Stěny kaplice s reliéfy Ukřižování Krista, Zmrtvýchvstání Krista a Panny Marie Bolestné. Na vrcholu kříž. Významná kamenická práce s lidovými prvky zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Lidová boží muka z konce 18. století.

Novodobá boží muka nechala v r. 2018 postavit rodina Pospíšilova z Vojnic. V nice na čelní straně je kovová tabulka s vyobrazením Panny Marie Svatokopecké a nápisem.

Zděná čtyřboká barokní boží muka z 18. století jsou prvně doložena v I. vojenském mapování – josefském probíhajícím v letech 1764-1768 a 1780-1783. Od r. 1958 jsou spolu se smírčím křížem chráněna jako kulturní památka ČR.