Turistické cíle v okolí obce Olomouc-Nové Sady

Na okraji dědiny byla někdy na přelomu 18.-19. století postavena boží muka. Stavba je prvně doložena na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z roku 1833.

Drahlovská boží muka jsou drobnou lidovou stavbou vysoké úrovně z r. 1694. Kulturní památka ČR.

Zděná boží muka snad z konce 18. století jsou prvně prokazatelně doložena na indikační skice a císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z roku 1834.

Zděná čtyřboká boží muka stojící u hlavní silnice byla postavena pravděpodobně ve 2. polovině 19. století.

Boží muka byla postavena zřejmě v 1. polovině 18. století na křižovatce starých cest vedoucích na Nedvězí, Nemilany, Slavonín a Blatec. Prvně jsou doložena v I. vojenském mapování josefském z let 1764-1783.

Barokní boží muka zřejmě z 18. století byla v r. 2011 rozebrána a posunuta o 2 m od krajnice vozovky na pozemek obce Ústín. Dne 2.6.2011 stavbu posvětil těšetický farář Jan Kulíšek.

Mohutná zděná hranolová boží muka vznikla v 18. století nebo na počátku století 19. Již na I. vojenské mapování - josefském z let 1764-1783 je na tomto místě zaznačena drobná sakrální stavba. Přímo boží muka jsou zde prvně prokazatelně doložena r. 1833.

Na kopci při hlavní silnici z obce Nedvězí na Slavonín stojí čtyřboká zděná boží muka se sedlovou stříškou. Byla postavena v polovině 19. století. Je od nich nádherný výhledy na Olomouc, Nízký Jeseník a Svatý Kopeček.

Čtyřboká zděná hranolová boží muka na výrazném soklu čtvercového půdorysu snad z 18. století jsou v tomto místě prvně prokazatelně doložena na císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z roku 1833.

Zděná čtyřboká barokní boží muka z 18. století jsou prvně doložena v I. vojenském mapování – josefském probíhajícím v letech 1764-1768 a 1780-1783. Od r. 1958 jsou spolu se smírčím křížem chráněna jako kulturní památka ČR.

Boží muka, postavená zřejmě koncem 18. stol., mají několik výklenků, v nejspodnějším snad bývala socha Panny Marie. Bližší informace o historii této drobné sakrální stavby nejsou známy. Boží muka, nejčastěji ve tvaru pilíře či sloupu, měla připomínat sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus.

Boží muka, památka lidové architektury cca z první poloviny 18. století.