Turistické cíle v okolí obce Olomouc-Týneček

Barokní socha svatého Linharta z r. 1771 byla původně zhotovena pro Klašterní Hradisko, ale v r. 1795 byla přestěhována. Dnes stojí u rozcestí na okraji obce Blatec.

Socha sv. Marka pochází z 20. let 18. stol. Od roku 1825 stojí na nynějším místě. Barokní práce neznámého autora. Postava světce je esovitě prohnuta, v kontrapostu. Pravá ruka drží pero, levá knihu opřenou o bok. Velmi hodnotná barokní plastika. Socha zapsána do státního seznamu památek r. 1964.

Pískovcová socha z r. 1708 původně stála v klášteru Hradisko u Olomouce. Roku 1797 přenesena nad Tážaly. Socha světce v mírně nadživotní velikosti. Sv. Norbert je oděn do liturgického roucha, rochety a štólou kolem krku. U jeho nohou leží nestvůra složená napůl z těla heretika Tanchelma a napůl ďáblova dračího ocasu. Socha zapsána do seznamu památek r. 1964.

Socha žáby stojí v centru obce. Vytvořena byla v roce 2009. Je tři metry vysoká, pět a půl metru dlouhá a asi deset tun těžká. Autorem sochy je Michal Olšiak. Žábu mají Tršice i ve svém znaku.

Socha Zmrtvýchvstání Krista stojí u kostela Panny Marie Pomocné. Vznikla v pol. 18. stol. Velmi hodnotné sochařské dílo. Postava Krista je ve výrazném kontrapostu. Hlava mírně přikloněna k pravému rameni, vzhlíží vzhůru. Na seznamu kulturních památek od r. 1964.

Sochy Herkulů z r. 1757, původně z hejčínského cukrovaru, dnes v Bezručových sadech v Olomouci.

Pískovcové sochy sv. Josefa od Davida Zürna z r. 1711, sv. Jáchyma a sv. Libora z 2. čtvrtiny 18. století od Ondřeje Zahnera byly vytvořeny pro premonstrátský klášter Hradisko u Olomouce. Do Pěnčic přeneseny r. 1797. Restaurovány v letech 1911-1915 a 2010.

V roce 1888 na návsi v Týnečku postavena kaple Neposkvrněného početí Panny Marie. Původní barokní morový sloup, který na místě stál, zbourán. Nad portálem socha sv. Floriána.

U kapličky Panny Marie stojí kříž Kalvárie. Vznikla v roce 1840. Tvoří ji dvoustupňový hranol. Na čelní straně podstavce reliéf Nejsvětější Trojice. Boční sochy Panny Marie a sv. Jana. Hranolová podstava kříže s reliéfem sv. Máří Magdaleny.

Poloplastika Ježíše Krista na kříži se sousoším z roku 1836 jako dar za ukončení epidemie cholery. Na stranách na volutových konzolách sochy P. Marie a sv. Jana Evangelisty, na mohutném podstavci reliéf sv. Františka z Assisi. Pravděpodobně práce sochaře Antona Bernarda Kulzera. R. 2010 restaurováno

Sousoší Bolestné Panny Marie s Ježíšem Kristem (tzv. Pieta) dali v r. 1923 zhotovit Arnošt a Magdalena Sekaninovi z Hablova č. 18. V neděli dne 9. září 1923 bylo sousoší slavnostně vysvěceno olšanským farářem Ondřejem Otáhalem za účasti mnoha obyvatel z okolí.

Sousoší slovanských věrozvěstů a hlavních patronů Moravy sv. Cyrila a Metoděje bylo postaveno v roce 1885 a opraveno roku 1991.