Turistické cíle v okolí obce Olomouc-Radíkov

Sochy Herkulů z r. 1757, původně z hejčínského cukrovaru, dnes v Bezručových sadech v Olomouci.

Pískovcové sochy sv. Josefa od Davida Zürna z r. 1711, sv. Jáchyma a sv. Libora z 2. čtvrtiny 18. století od Ondřeje Zahnera byly vytvořeny pro premonstrátský klášter Hradisko u Olomouce. Do Pěnčic přeneseny r. 1797. Restaurovány v letech 1911-1915 a 2010.

V roce 1888 na návsi v Týnečku postavena kaple Neposkvrněného početí Panny Marie. Původní barokní morový sloup, který na místě stál, zbourán. Nad portálem socha sv. Floriána.

Poloplastika Ježíše Krista na kříži se sousoším z roku 1836 jako dar za ukončení epidemie cholery. Na stranách na volutových konzolách sochy P. Marie a sv. Jana Evangelisty, na mohutném podstavci reliéf sv. Františka z Assisi. Pravděpodobně práce sochaře Antona Bernarda Kulzera. R. 2010 restaurováno

Sousoší Bolestné Panny Marie s Ježíšem Kristem (tzv. Pieta) dali v r. 1923 zhotovit Arnošt a Magdalena Sekaninovi z Hablova č. 18. V neděli dne 9. září 1923 bylo sousoší slavnostně vysvěceno olšanským farářem Ondřejem Otáhalem za účasti mnoha obyvatel z okolí.

Sousoší sv. Floriána z roku 1847. Po stranách sv. Jan z Boha a sv. Jan Nepomucký. Sousoší po r.1945 přemístěno do prostorů státního statku. Po r.1991 přemístěno zpět na původní místo uprostřed obce. V tomtéž roce nově vysvěceno.

Sousoší sv. Jana Nepomuckého vystavěno v r. 1737. Ústřední postava světce bez biretu, s rozepjatýma rukama. Na boku umístěna figura starce. Na pravém koleni nahé sedící děcko. Na protější straně stojící postava anděla. U jeho nohou leží postava ďábla. V seznamu kulturních památek od r. 1964.

Barokní sochařská práce z dílny Filipa Jakuba Sattlera z roku 1735. Sousoší s Ukřižovaným Kristem a plačící sv. Máří Magdalenou. Umístěno ve středu cestní sítě hřbitova. Významná pohledová dominanta s druhotnou funkcí centrálního kříže v prostoru hřbitova. Prohlášeno za kulturní památku v r. 2019.

Barokní špitál sv. Norberta s kaplí byl postaven premonstráty v letech 1696-1698. Špitál zanikl spolu s klášterem a převorstvím v době josefínských reforem r. 1784. Později byl objekt v majetku rodu Saint-Genois a Lichtenštejnů. V současnosti budova zvaná „lesovna“ patří Lesům ČR.

Ves Stará Voda (Altwasser) vznikla zřejmě kolem r. 1250, první písemná zmínka o ní pochází z r. 1456. Po II. světové válce došlo k odsunu většinového německého obyvatelstva a následně bylo území začleněno do vojenského újezdu Libavá a obec zanikla.

Vodní mlýn poprvé zmiňovaný v roce 1437 v souvislosti se změnou majitele. Posledními známými mlynáři byli pan Kadlec, následoval pan Solař. Zrušen kolem roku 1970 a postupně devastován. Dnes výletní hospůdka a obytný dům.

Romanticky upravený gotický hrad s vestavěným renesančním zámkem. Poničen za husitských válek, za třicetileté války a požárem roku 1578. Opraven a přestavěn roku 1886 za Jana ll. z Lichtenštejna. Dnes hrad spravuje Vlastivědné muzeum v Olomouci.