Turistické cíle v okolí obce Olomouc-Pavlovičky

Renesanční palác z roku 1583. Třípatrová budova postavená na místě gotického domu. Dochovaný mázhaus s původními renesančními klenbami, průčelí a arkýř s renesanční kamenickou výzdobou. Průčelí barokně upraveno, nejvyšší patro je novodobá nadstavba.

Herkulova kašna z let 1687 – 88, autorem kašny je kameník Václav Schüller a sochu zhotovil sochař Michael Mandík. Původně stála na místě sloupu sv. Trojice, kterému v roce 1716 musela uvolnit místo.

Hrad vybudovaný po roce 1340 olomouckým biskupem Janem Volkem. Roku 1426 byl hrad obležen, dobyt a zbořen. Zbytky hradu se později nazývaly "Pustý zámek".

Hrad Horka je připomínán r. 1406, ale již r. 1250 jsou zmínky o jistém Pardusovi z Horky. Hrádek byl zbořen r. 1593 olomouckými měšťany. V prostorách hrádku dnes stojí kostel sv. Mikuláše z r. 1753.

Pietní místo s téměř třemi stovkami dřevěných křížů se jmenovkami vojáků různých národností padlých v 1. světové válce. Rekonstrukce dokončena v r. 2017. U lesa křížů též stojí památníky na obě světové války.

Nová Ulice je bývalé město. Nový hřbitov na západní straně vznikajícího města. Začátkem 20. stol. postavena hřbitovní kaple. Značně zchátrala. Pronajata soukromé společnosti, bude zde smuteční síň. Zvenčí již kaple opravena.

Hřbitovní kapli sv. Kříže nechal postavit v letech 1822 - 23 kralický děkan František Randula. Vlastní kaple je klasicistní osmiboká stavba s polygonální lucernou. Vlastní prostor kaple je zaklenut a naproti vstupu je mělká oltářní nika s křížem.

Východně od Prostějov a při obci Hrdibořice leží rašelinové mokřady a rybníky vzniklé zatopením míst po těžbě slatiny z l.1938-63. Největší z rybníků je Raška. Přírodní památka od r.1992. Rozloha činí 37 ha. Výskyt vzácné flóry a vodního ptactva.

Velkotýnecký Husův sbor je modlitebnou Církve československé husitské postavenou v r. 1924. Prvním duchovním správcem se stal Innocenc Kuchař. Na fasádě u vchodu je umístěna pamětní deska legionářům od Zborova.

Trojlodní bazilika se zvonicí umístěnou asymetricky. Hlavní modlitebna se nachází ve zvýšeném přízemí. Přístupná je monumentálním schodištěm se šesti sloupy s hlavicemi. Celý chrám je završen kopulovou střechou s lucernou a věžičkou.

Z někdejší litovelské sokolovny postavené roku 1892 byl roku 1927 zřízen Husův sbor církve Československé husitské. Slavnostní otevření se konalo 4. 9. 1927, sgrafita pocházejí od Františka Doubravy.

Okrouhlý pahorek neznámého tvrziště, kolem něhož je 2 m široký příkop lemovaný pozůstatky až 1,5 m vysokého valu, leží v nepřístupné oblasti vojenského újezdu. V r. 1932 popsal lokalitu Karl Schirmeisen a provedl zběžný archeologický průzkum.