Turistické cíle v okolí obce Olomouc-Nedvězí

Sakrální stavba na tomto místě je v mapách doložena od 2. poloviny 18. století. Současná boží muka se sochou sv. Antonína Paduánského nesou historizující prvky. Lze tedy předpokládat, že se jedná o starou stavbu snad z 18. století upravenou kolem přelomu 19. a 20. století.

Zděná čtyřboká boží muka stojící u hlavní silnice byla postavena pravděpodobně ve 2. polovině 19. století.

Barokní boží muka z 2. pol. 18. století. V místě tři pomníky (Svat. Čech, 1. světová válka a 2. světová válka).

Boží muka byla postavena zřejmě v 1. polovině 18. století na křižovatce starých cest vedoucích na Nedvězí, Nemilany, Slavonín a Blatec. Prvně jsou doložena v I. vojenském mapování josefském z let 1764-1783.

Nedatovaná zděná hranolová boží muka s kaplicí pocházejí snad z 18. stol. Na čtvercovém soklu stojí vysoký podstavec s nikami a kordonovou římsou. Udržovaná stavba je zakončena stanovou stříškou, na níž měl být v r. 1927 umístěn ocelový kříž.

Na kopci při hlavní silnici z obce Nedvězí na Slavonín stojí čtyřboká zděná boží muka se sedlovou stříškou. Byla postavena v polovině 19. století. Je od nich nádherný výhledy na Olomouc, Nízký Jeseník a Svatý Kopeček.

Lidová boží muka z konce 18.století.

Na okraji dědiny byla někdy na přelomu 18.-19. století postavena boží muka. Stavba je prvně doložena na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z roku 1833.

Boží muka byla postavena koncem 18. století. Ve výklencích v horní části bývaly obrázky svatých. Bližší informace o historii této drobné sakrální stavby nejsou známy. Boží muka, stavěná nejčastěji ve tvaru pilíře či sloupu měla připomínat sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus.

Čtyřboká barokní boží muka stojí u cesty mezi Náklem a Příkazy v části Hráč. O mukách samotných se toho moc neví, ale k jejich místu se váže příběh o hledání Attilova hrobu.

Boží muka, památka lidové architektury cca z první poloviny 18. století.

Zděná hranolová boží muka na křižovatce dnes již zaniklých cest vznikla snad na přelomu 18. a 19. stol. První doklad o sakrální stavbě pochází z II. vojenského mapování - Františkova z let 1836-1852.