Turistické cíle v okolí obce Přistoupim

Pískovcová deska z červeného nučického pískovce s reliéfem kříže a oštěpu pochází z roku 1585. Připomíná tragedii, při které domácí hádka v rodině všestarského krčmáře vyvrcholila vraždou jeho manželky. Křížový kámen není zapsán na seznamu kulturních památek.

Rozsáhlé vesnické panské sídlo vzniklo ve 14. stol., kdy bylo v držení pražských měšťanů Olbramoviců. Opuštěno v průběhu 16. stol.

Velmi pěkně dochované tvrziště Lažany a stopy po zaniklé vsi se nacházejí na okraji lesa nedaleko Vyžlovky. Archeologický výzkum doložil počátky vsi do 13. století a zánik do druhé poloviny 14. století. Samotná tvrz byla vybudována zřejmě ve 14. století.

Rulová skála dříve nazývaná Veliký Kámen vysoká 3m opředená pověstmi na okraji starokouřimského hradiště. Předkřesťanské obětiště. Od kamene se otevírá působivý pohled na panorama města Kouřimi, kterému dominují věže při chrámu sv. Štěpána.

Památník v podobě mohyly byl postaven roku 1881 na památku bitvy u Lipan na návrší nedaleko stejnojmenné obce. Bitva se konala 30. 5. 1434 a její výsledek znamenal faktický konec husitských válek. V bitvě zahynul i kněz Prokop Holý.

Nevelký lom založený v polovině 19. století pro těžbu kvalitního žulového kamene. Těžba byla ukončena kolem roku 1928. Z lomu byl vytěžen základní kámen Národního divadla v Praze.

Bývalý žulový lom, dnes přírodní památka s celoročně zatopenými tůňkami. Vyhlášen v roce 1990 přírodní rezervací o rozloze 0,79 ha.

Částečně zatopený, opuštěný lom severozápadně nad obcí Vrbčany s vodní plochou 0,7 ha a maximální hloubkou 1,5 m.

Tvrz postavili patrně v 2. pol. 14. stol. měšťané Martin Puš a František Glyser. R. 1412 byla v majetku Jindřicha Rohlíka z Trhlavy. R. 1557 v majetku Říčanských z Říčan. R. 1583 koupena Janem Vchynským ze Vchynic a r. 1637 prodána Šternberkům již pustá, později v 17. stol. opravena na sýpku a byty.

Barokní sloup z roku 1700 od Františka Martina Katterbaura. Balustráda doplněna v roce 1818.

Mariánský sloup v Nymburce vznikl roku 1717 zřejmě v dílně F. M. Katterbauera. Kromě titulní plastiky na vrcholu stojí na podstavci sochy svatých Václava, Josefa, Floriána a Jiljí. Opraven 1857 a koncem 20. století.

Ulička v domovním bloku, který dodatečně rozdělil hlavní českobrodské náměstí, sloužila snad již od 13. století jako masné krámy. Ve II. polovině 16. století získala novou vstupní bránu z jižní strany (dnes náměstí Arnošta z Pardubic).