Turistické cíle v okolí obce Praha 4-Hodkovičky

Knovízské hradiště z pomezí doby bronzové a železné, později slovanské osídlení na sklonku starší a střední doby hradištní (8. až 9. stol. n. l.). Zaniklo rozsáhlým požárem, dosud dobře patrné relikty opevnění.

Raně barokní zámek byl vystavěn v roce 1697 a v roce 1734 ještě navýšen o jedno patro. Ve 2. polovině minulého století byla zámecká budova rekonstruována a dnes je zde sídlo městského úřadu. Využívá se též ke kulturním účelům.

Hrádek postaven Václavem IV. kolem r. 1380. V 17. stol. přestavěn na klášter a později na trestnici, 1901-1905 vše zbořeno a hradní skála byla odlámána.

Významné slovanské hradiště ve tvaru trojúhelníkového areálu byl bráněn palisádou a valy, ty jsou dodnes patrné zejména na východě a severu. Průzkum terénu potvrdil existenci polského plotu i od západu.

Hřbitov v prostoru pod barokními šancemi byl založen roku 1786 a zrušen roku 1906. Dochovalo se 42 náhrobníků z počátku 19. století, většinou zabudovaných do eskarpní zdi opevnění, a dva fragmenty volně stojících náhrobků.

Hřbitov založen roku 1884. Hřbitovní kaple postavena v novorománském stylu, je opatskou hrobkou. Po stranách řádový hřbitov strahovských řeholníků řádu svatého Norberta (premonstrátů). Před kaplí krucifix a hrob prvního nebušického faráře.

Novogotická hřbitovní kaple byla na hřbitově obce Ruzyně postavena roku 1902. V kapli sloužíval mše katolický spisovatel P. Vlastimil Hálek. Na hřbitově jsou pochováni příslušníci ROA, padlí v květnu 1945.

Hřbitovní kaple Blahoslavené Panny Marie v Hořelici byla založena současně se hřbitovem r. 1831. Pseudoslohová stavba má podobu kostelíka s obdélnou lodí a předsazenou patrovou hranolovou věží, jejíž přízemí slouží jako vchod. Stavba je prakticky trvale uzavřena.

Hřbitovní kaple sv. Josefa pochází z konce 17. století. Architektonicky jednoduchá stavba. Zevně pětiboká, uvnitř desetiboká. Střecha prejzová ukončena zděnou lucernou. Uvnitř obraz sv. Václava. Památkově chráněna od r. 1958.

Rokoková hřbitovní kaple z r. 1762 je přičítána A. Luragovi. V r. 1778 byla rozšířena a opravena na konci 20. století. V interiéru malby a oltářní obraz od J. Hagera z r. 1778, náhrobní deska opata Oldřicha z r. 1381. Pod kaplí krypta.