Turistické cíle v okolí obce Budkov

Původně dvůr Jana z Veitmile, později jezuitský dispensář. Po zrušení řádu sídlo majitele průmyslového areálu, který zde vznikl. Od jeho likvidace sídlo různých institucí, dnes ve správě Národního památkového ústavu.

Původní tvrz ze 14.stol. v 2. pol.16. stol. přestavěna na zámek. Okolo roku 1830 zbourán a vystavěny dvě budovy klasicistního zámku. R.1890 v zámku zřízena obecní škola a od r.1950 v zámku lesnické učiliště, zdravotnické středisko a základní škola.

Zaniklá tvrz, prvně zmiňovaná r. 1648 kdy se uvádí Nevhlas z Lesonic. Další Nevhlas se uvádí v l. 1364–90. Od r. 1406 Lesonice v majetku Václava Nosa z Ostrovče, po r. 1447 majetkem Filipa z Račic. R. 1480 se uvádí prodej vsi s tvrzí, ale r. 1542 už tvrz není zmiňována – byla patrně již opuštěná.

Zámek byl postaven v 18. stol. louckým klášterem a užíván jako letní sídlo. Po zrušení řádu se v r. 1789 stal součástí panství rodu Walisů. Na začátku 19. stol. byla budova zásadně upravena a dnes zde sídlí šlechtitelský a semenářský podnik.

Rozhledna Mařenka byla postavena na vrchu stejného jména r. 2012. Stavba z betonu, kamene, oceli a dřeva je vysoká 31 m, krytá vyhlídková plošina je ve výši 28 m. Je volně přístupná po modré značce od Dašovského mlýna u obce Štěměchy.

Sloup postavený v letech 1716–20 jako poděkování za konec poslední morové epidemie v českých zemích roku 1714. Autorem byl David Lipart z Brtnice, prostředky na stavbu pocházely z odkazu telčské měšťanky Zuzany Hodové. V sousedství dvě kašny.

Prvním dokladem o existenci mlýna je záznam z r. 1683, kdy zde umrzl mlynář Blažej Mašek. Od konce 19. století v majetku rodiny Malých. V r. 1952 provoz mlýna ukončen. Po r. 1989 mlýn navrácen potomkům posledního mlynáře.

Výjimečně dochovaný objekt z roku 1839, který nahradil původní krámy na moravskobudějovickém dolním náměstí, zbořené dva roky předtím. Podkovovitá stavba se vstupní branou z Purcnerovy ulice a osmi (původně 12) krámci po obvodu nádvoří.

Opevnění Telče vzniklo po vysazení města v polovině 14. století v návaznosti na hrad. Významné úpravy na přelomu 16. a 17. století, od poloviny 18. století postupně zanikalo. Dochovány části obou bran a dlouhé úseky zdí s obrannými prvky.

Královské město r. 1227 založil Přemysl Otakar I. a dal jej opevnit hradbami. Ty jsou připomínány r. 1237. Měly dva pásy zdi z lomového kamene, příkop, 2 hlavní brány a několik branek. V 15. a 16. stol. byly doplněny o bašty. U Malé branky je zazděna pozdně gotická poloplastika zvaná Kamenná panna.

Městský špitál při kostele sv. Ducha vznikl po roce 1414 sloučením dvou starších domů. Před rokem 1560 rozhodl Zachariáš z Hradce o přenesení špitálu na Staré Město. Starý špitál sloužil do roku 1579, poté byla budova částečně zbořena a na jeho místě byl vystavěn dům krejčího Honze Nexe.

Klasicistní vodní mlýn z konce 18. století, původně se třemi mlýnskými koly, dochovaly se však pouze tři prostupy po hřídeli vodního kola. Na obytné budově je letopočet 1797, areál doplňují hospodářské budovy. Poslední mlynářka Aloise Korandová je zde uváděna r. 1930. Památkově chráněn od r. 1958.