Turistické cíle v okolí obce Čechy pod Kosířem

Do r.1853 stál za vesnicí kostel sv. Václava se hřbitovem, postaven z kamene. Přestavba v l.1853-1855 v novorománském slohu. V r.1929 větrná smršť shodila část věže na střechu chrámové lodě. Obnova r.1930. Poslední opravy v l.1997-2004.

Probošt augustiniánské kanonie ve Šternberku Jan Josef Glätzl nechal v letech 1747-1748 na základech staršího kostela vystavět podle projektu Matyáše Wagnera farní kostel. U kostela stojí fara, vystavěná r.1746.

V r. 1455 je v obci prvně zmiňována fara, nepřímo tedy i kostel. Farnost zanikla po třicetileté válce. Stavba současného kostela sv. Vavřince byla zahájena r. 1772 na jiném místě než původní kostel, dokončena byla r. 1787. Hlavní oltář instalován v letech 1798-1799.

Původně románský kostel Všech svatých v Přemyslovicích na Konicku – obci na staré Trstenické stezce. Na kopci Strážná nad kostelem údajně stávala strážná věž, či tvrz, což se doposud neprokázalo.

Nížinné sídliště na mírném návrší chráněné příkopem a palisádou bylo opevněno již v období eneolitu, dále v mladší době bronzové, římské a v mladší době hradištní. Lokalita hradiště je silně poškozena pozdější zástavbou.

Vila z roku 1910 postavená podle návrhů Emila Králíka z Brna je jednou z ukázek moderní české architektury před 1.sv. válkou.

Zřícený zámek stojí na místě tvrze ze 14. stol., jejíž části se dochovaly. V renesanci přistavěno nové křídlo a budova s arkádovou lodžií. V 18. st. zde pobýval J. Mánes. V jeho kresbách se zachovalo několik pohledů na zámek.

Původní renesanční tvrz ze 17. stol., postavená za Haugviců z Biskupic. V roce 1719 vyhořela. Za Seilernů koncem 18. stol upravena na pozdně barokní zámek s parkem. Dnes je budova zrekonstruovaná a kromě sokolovny a bytů je zde i restaurace.

Kralice na Hané jsou připomínány r. 1225 jako zeměpanské zboží. R. 1303 povýšeny na městečko, opevněné valovou a dřevěnou hradbou se dvěma branami. Od r. 1406 úpadek, později bylo zastavováno šlechtě. R. 1663 hradby opraveny kvůli hrozbě tureckého vpádu. Opevnění se nedochovalo.

Zaniklá ves Křelová Lhota stávala nad rybníkem za dnešními sady u Dětkovic. Písemná zmínka z r. 1317. Datace nálezů potvrzuje ves již do pol. 13. století. Rok a příčina zániku vesnice nejsou známy.

Významná funkcionalistická architektura olomouckého krematoria vznikla v letech 1931–32 v západní části zdejšího ústředního hřbitova podle projektu Aloise Šajtara.

Kamenosochařská práce z roku 1793. Na čelní straně je umístěn litinový reliéf Panny Marie. Pod nohama Ukřižovaného je Adamova lebka s jedním hnátem. Trním korunovaná hlava se sklání k pravému boku. V pravém boku zeje rána po kopí. Kříž je zapsán v seznamu kulturních památek r. 2012.