Turistické cíle v okolí obce Hačky

Smírčí kříž zde stojí na paměť dvou morových období. Předpokládá se, že tento doklad někdejšího trestního práva pochází ze 16. stol. i když letopočty na něm říkají něco jiného. Kříž s krátkými tupými rameny vysoký 75 cm, široký 67 cm a jeho tloušťka je 27 cm. Je kulturní památkou ČR od roku 1964.

Smírčí kříž je laická kamenická práce neznámého autora. Vznik pravděpodobně v průběhu 16. stol. Pískovcový, s rameny a hlavou „do kulata“. Na přední straně má vyryto kopí. Kulturní památka památkově chráněná od r. 1964.

Smírčí kříž vznikl mezi 15. až 17. stoletím. Laická kamenická práce. Opracovaný kříž s krátkými rameny bez výzdoby. Zapuštěný hluboko do země. Doklad smírčího práva. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Barokní socha anděla s křížem s letopočty 1788 na kartuši a 1898 na podstavci (snad rok nějaké opravy) v obci Lutín. Autorem sochy je Ondřej Zahner. Na kartuši jsou písmena O:/L:F/.

Socha Ecce Homo pochází z 1. pol. 18. stol. Na římse na hladkém stupni je umístěna postava Krista. Oděna ve zvlněnou bederní roušku a plášť. Tvář obrácena k pravému rameni. Na hlavě má trnovou korunu. Socha je nadprůměrné kvality. Od r. 1964 památkově chráněná kulturní památka.

Socha Ježíše Krista vznikla počátkem 20. století. Zhotovena z vápence. Podstavec z maletínského pískovce. Deska s nápisem z mramoru.

Pomník oráče jako vzpomínka na selský sněm v r. 1848, kdy byla zrušena v Markrabství moravském robota za náhradu jako první v Rakousko-Uherské monarchii. Odhalen při 80. výročí selského sněmu.

Obec Senička leží na okraji Hané v předhůří Drahanské vrchoviny. První písemná zmínka o obci je z roku 1348. Roku 1995 obec vyhlášena vesnickou památkovou zónou. Socha Panny Marie z roku 1901.

Pana Marie od Davida Zürna ml., chronogram obsahuje datum 1709. Osazena na válcovém podstavci. Nad ním reliéf sv. Kryštofa a pamětní nápis.

Obec se připomíná roku 1365. Socha Panny Marie s Jezulátkem postavena roku 1877. Na podstavci reliéf svatého Floriána. Na korunní římse stály sošky andílků. Na zeměkouli, na níž Madona spočívá, zvěčnil autor svůj monogram

Kamenosochařská práce z r. 1733. Na čtvercové desce stojí socha světce v podživotní velikosti. Oděn v šat římského legionáře. U levého boku má vědro s vodou, kterou lije na hořící dům. Materiálem sochy je pískovec. Socha výtvarně doplňuje intravilán. Zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1973.

Sochu sv. Floriána vytesal Andreas Zahner v roce 1740. Stojí na masivním podstavci. Nejvýznamnější sochařské dílo zhotovené premonstráty kláštera Hradisko u Olomouce. Chybí typický atribut hořícího domečku. Nahrazen plameny ohně vycházejícími ze soklu mezi světcovými chodidly.