Boží muka u Krakovce jsou drobnou sakrální lidovou stavbou snad z poloviny 19. století s dožívající trojbokou barokní dispozicí. Stavba je kulturní památkou ČR.
Novodobá boží muka nechala v r. 2018 postavit rodina Pospíšilova z Vojnic. V nice na čelní straně je kovová tabulka s vyobrazením Panny Marie Svatokopecké a nápisem.
Trojboká zděná boží muka se dvěma malbami s výjevy z ukřižování Ježíše Krista a soškou Panny Marie v zasklené nice, pocházejí někdy z 18. století až z poloviny století 19.
sakrální památky - křížek, boží muka, chátrající, volně přístupno, Olomoucký kraj, Čelechovice na Hané
Boží muka, postavená v barokním stavebním stylu pravděpodobně v 1. pol. 19. stol., jsou ve srovnání s jinými „Kristovými sloupy“ veliká a honosná – jsou vysoká 4 m a mají 8 oltářních prostorů. V minulosti byla pravděpodobně bohatě zdobena, v současnosti pomalu chátrají.
Zděná čtyřboká barokní boží muka z 18. století jsou prvně doložena v I. vojenském mapování – josefském probíhajícím v letech 1764-1768 a 1780-1783. Od r. 1958 jsou spolu se smírčím křížem chráněna jako kulturní památka ČR.
Čtyřboká barokní boží muka stojí u cesty mezi Náklem a Příkazy v části Hráč. O mukách samotných se toho moc neví, ale k jejich místu se váže příběh o hledání Attilova hrobu.
Čtyřboká zděná boží muka stojící u polní cesty nedaleko Olbramic, pocházející zřejmě z 18. stol., jsou prvně doložena na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z r. 1834.
Čtyřboká zděná hranolová boží muka na výrazném soklu čtvercového půdorysu snad z 18. století jsou v tomto místě prvně prokazatelně doložena na císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z roku 1833.
