Turistické cíle v okolí obce Konice

Zděná hranolová boží muka s čelní zasklenou nikou pocházejí zřejmě z 18. století. Stavba je chráněna jako kulturní památka ČR.

Čtyřboká zděná boží muka stojící u polní cesty nedaleko Olbramic, pocházející zřejmě z 18. stol., jsou prvně doložena na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z r. 1834.

Hodnotná čtyřboká zděná barokní boží muka v Krakovci byla vystavěna v r. 1697, jak dokládá tabulka s latinským nápisem na čelní straně stavby. Od r. 1958 kulturní památkou ČR.

Boží muka, postavená zřejmě koncem 18. stol., mají několik výklenků, v nejspodnějším snad bývala socha Panny Marie. Bližší informace o historii této drobné sakrální stavby nejsou známy. Boží muka, nejčastěji ve tvaru pilíře či sloupu, měla připomínat sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus.

Boží muka u Krakovce jsou drobnou sakrální lidovou stavbou snad z poloviny 19. století s dožívající trojbokou barokní dispozicí. Stavba je kulturní památkou ČR.

Tříboká zděná boží muka asi z 18. stol. Sakrální stavba je v těchto místech poprvé doložena na I. vojenském mapování - josefském z let 1764-1783. V nice na čelní straně je obraz Panny Marie s Ježíškem.

Hodnotná drobná lidová architektura zřejmě z konce 18. století. Od roku 1958 jsou tato čtyřboká zděná boží muka chráněna jako kulturní památka ČR.

Barokní boží muka z 2. pol. 18. století. V místě tři pomníky (Svat. Čech, 1. světová válka a 2. světová válka).

Trojboká zděná boží muka se dvěma malbami s výjevy z ukřižování Ježíše Krista a soškou Panny Marie v zasklené nice, pocházejí někdy z 18. století až z poloviny století 19.

Zděná hranolová boží muka byla postavena zřejmě v 18. století. První doklad o drobné sakrální stavbě na tomto místě je již na I. vojenském mapování - josefském probíhajícím v letech 1764-1768 a 1780-1783.

Zděná boží muka snad z konce 18. století jsou prvně prokazatelně doložena na indikační skice a císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z roku 1834.

Boží muka byla postavena v 2. polovině 18. století. Mají neobvyklý šestiúhelníkový půdorys, horní část tvoří zastřešená hlavice s výklenky. Boží muka, stavěná nejčastěji ve tvaru jednoduchého pilíře či sloupu měla symbolizovat sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus.