Turistické cíle v okolí obce Maleny

Původní bronzová socha od Otakara Španiela odlita r. 1938, pak zakopána, odhalena r. 1946. V r. 1953 zničena komunisty, následně vyvstaly silné nepokoje lidu, které byly potlačeny. V r. 1998 odhalena věrná kopie.

Sokolovna vznikla v secesním slohu v letech 1907 až 1908 podle projektu stavitele Otakara Pokorného. Dodnes slouží sportovcům TJ Sokol I. Prostějov, cvičencům, volejbalistům a boxerům. V salonku bývají představení loutkového divadla.

Součkův dům v Prostějově byl postaven roku 1902 podle projektu architekta Vladimíra Fišera. Fresky na fasádě vytvořil Jano Köhler.

Pískovcové sousoší z r. 1866 nese mohutná profilovaná římsa. Vepředu mramorová deska s nápisem. Vlevo stojí Metoděj v biskupském rouchu, s pravou rukou žehnající a levou opřenou o štít s reliéfem sv. Jana Křtitele. Vpravo Cyril v mnišském šatu s kápí, s knihou opřenou o levý bok a s poutnickou holí v pravici.

U kapličky Panny Marie stojí kříž Kalvárie. Vznikla v roce 1840. Tvoří ji dvoustupňový hranol. Na čelní straně podstavce reliéf Nejsvětější Trojice. Boční sochy Panny Marie a sv. Jana. Hranolová podstava kříže s reliéfem sv. Máří Magdaleny.

Sousoší slovanských věrozvěstů a hlavních patronů Moravy sv. Cyrila a Metoděje bylo postaveno v roce 1885 a opraveno roku 1991.

Nejstarším údajem o špitálu je zřejmě příběh, který je kladen do r. 1637. Jediným pozůstatkem špitálu je fragment ohradní zdi, u něhož stojí socha sv. Barbory z r. 1715 od Johanna Sturmera. Socha byla vztyčena 25. května 1715 a dne 10. září 1715 ji slavnostně posvětil hradiský opat Benedikt Bönisch.

Zříceniny hradu z poč. 14. stol. Založen před r. 1313 Dětřichem ze Spran, od r. 1358 v zeměpanských rukách, r. 1398 již pustý. Na vysokém skalním suku dochovány zbytky mohutných hradeb a paláce.

Budova barokně přestavěné renesanční staré radnice z let 1521-30 na centrálním městském náměstí. Dnes sídlo muzea.

Keltské oppidum evropského významu v prostoru Drahanské vrchoviny. V minulosti proslavené zvláště nálezy jantaru, uvedeno i na mapě Komenského. Novodobé výzkumy odhalily nejedno překvapení ze života Keltů u nás.

Sporé terénní pozůstatky tvrze Arkleba ze Stařechovic z poloviny 14. století, r. 1398 již uváděna jako pustá. Dochován pouze nevýrazný pahorek jádra a stopy po okružním příkopu.

Skromné zbytky starého hřbitova z let 1849 - 1951. Dochovaná zídka a základy staveb.