Turistické cíle v okolí obce Lešany

nebo vyberte

Lešany

Olomoucký kraj,  Prostějov  (PT)
Nalezeno celkem 550 záznamů, 8 / 46 stran, vyhledáno za 0.25 sec
 fort XIX
255.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Křelov
Stavba fortu byla zahájena koncem podzimu r. 1850. V r. 1854 přibyly dřevěné sruby s příručními prachárnami. K zesílení opevnění došlo r. 1866. V té době měl 14 děl a sloužilo zde 230 mužů. Později pevnůstka postupně chátrala. V 90. l. 19. stol. byla srovnána se zemí a nezůstaly po ní žádné stopy.
 fort XV
265.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, chátrající, příležitostně, Olomoucký kraj, Olomouc-Neředín
Stavba fortu začala r. 1850 a koncem r. 1854 byl zcela dokončen. 15. července 1866 byla z fortu vedena dělostřelecká palba na 2. pruskou armádu. Od r. 1866 až do 2. pol. 20. stol. sloužil jako kasárenský a skladový objekt. V současnosti je v soukromém vlastnictví a slouží k paintballovým hrám.
 fort XVII
pevnost, bunkr, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Křelov-Břuchotín
Habsburská pevnost Fort XVII. vybudovaná ve druhé polovině 19. stol. v roce 2007 poprvé otevírá své brány veřejnosti.
 fort XVIII
255.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, terénní náznaky, nepřístupno, Olomoucký kraj, Křelov
Fort byl vybudován v r. 1866 původně jako zemní. Tehdy zde bylo 21 děl a 420 vojáků. V l. 1867–1870 přestavěn do zděné podoby a rozšířen. V r. 1886, po zrušení pevnosti, byly na fortu testovány trhaviny. Koncem 19. stol. byl rozebrán. Dnes je pozemek v soukromém vlastnictví a nepřístupný.
 fort XX
229.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Křelov-Břuchotín
Jeden ze zachovaných článků fortového systému, budovaného kolem barokní olomoucké pevnosti v polovině 19. století byl postaven mezi Řepčínem a Křelovem roku 1850, do permanentní podoby přestavěn 1854–7.
 Gabrielov
400.0 m. n.m.
ostatní, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Olomoucký kraj, Čechy pod Kosířem
Bývalý zámecký dvůr, který stál ještě na konci války a 24.5.1945 byl dozorem nad ním pověřen národní komisař, postupně zaniká. Časem po statku nejspíše zůstane jen místní pojmenování této lokality.
 Gloše
250.0 m. n.m.
ostatní, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov-Domamyslice
Zaniklá středověká osada s nálezy ze 13.-14. stol., lokalizovaná archeologem J. Šrotem. V místech osady bývala i vojenská střelnice. Dnes pouze zemědělská polnost.
 Hasičské muzeum
282.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Čechy pod Kosířem
Muzeum v prostorách bývalé Smékalovy továrny na hasicí zařízení bylo pro veřejnost otevřeno 5. července 2000. V r. 2005 byla otevřena druhá část muzea. Muzeum vzniklo z podnětu a hlavně práce místního sboru dobrovolných hasičů a za pomoci obce.
 hasičské muzeum
217.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Olšany u Prostějova
V soukromém hasičském muzeu můžete vidět menší trojrozměrné předměty od historie po současnost: přilby, uniformy, nářadí, výstroj, odznaky, diplomy apod. Jsou zde i exponáty ze zahraničí. Z větších předmětů jsou zde dvě hasičské stříkačky – kombinovaná z roku 1924 a menší trakařová stříkačka.
 Hluchov
zámek - původní tvrz, zachovalý, není známo, Olomoucký kraj, Hluchov
Renesanční tvrz přestavěná na zámek. Postavena Šarovci na přel. 16. a 17. st., v 18. st. přestavěna barokně. Od r. 1872 skladiště a kanceláře, dnes sídlo obecního úřadu. Jednoduchá obdélná budova se vstupem zdůrazněným štítem, jižní část zbořena.
 hrádek Lipová
590.0 m. n.m.
ostatní, zřícenina, volně přístupno, Olomoucký kraj, Lipová
Umělou zříceninu hrádku postavil v letech 2006-2010 kamnář z nedaleké obce Lipová. Hrádek je postaven z nasucho skládaných kamenů, jen nosné části jsou zpevněny maltou. Vedle stojí ještě jedna menší stavba.
 hradiště Na Čechovicku
350.0 m. n.m.
Záhoří u Prostějova
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Seloutky
Hradiště z pozdní doby kamenné (eneolitu), kultury nálevkovitých pohárů v lokalitě Na Čechovicku, na masívu Záhoří u Prostějova. Na rozloze cca 4 ha dochovány stopy opevnění. Od r. 1898 několikrát archeologicky zkoumáno – A. Gottwald a M. Šmíd.