Turistické cíle v okolí obce Kostelec na Hané

Parčíky nad městskými hradbami s bohatou historií přilehlých budov. Původně několik soukromých zahrad, dnes ucelený soubor pro veřejnost. Slavnostně otevřeno v roce 2011.

Statek na samotě nad obcí, první písemné zprávy jsou z první pol. 20.století. V 80.letech vznik cvičného dostihového závodiště. V r. 1989 Zámeček navrácen původním majitelům. Po prodeji objekt vyrabován. Po revitalizaci vybudován jezdecký areál, probíhá zde zemědělská prvovýroba a agroturistika.

Písemnými prameny nedoložená předpokládaná tvrz v Žárovicích měla údajně stát na parcelách kolem domů čp. 26 až 31. Napovídají tomu terénní nerovnosti a místní název "Na tvrze". Ves je poprvé připomínána roku 1131.

Bývalá gotická městská brána ze 14. století spojující ghetto s osadou Závodí. V r. 1671 byla zaslepena a včleněna do novostavby jezuitského konviktu. R. 1994 proběhla rekonstrukce. Dvoupatrová věž s got. portálem a vpadlinou padacího mostu.

Dochovaný soubor několika domů bývalé židovské čtvrti města Prostějov. V domech Špalíčku se nacházejí výstavní prostory Muzea.

Nejstarší židovský hřbitov založen ve 2.pol. 15 stol. Ve pol. 19.stol. byl zastavěn. Druhý hřbitov vybudován r.1801 na Brněnském předměstí, zničen byl za německé okupace. Třetí hřbitov otevřen r. 1908, funguje do současnoti.

V pořadí druhý židovský hřbitov v Prostějově vznikl na počátku 19. století. Poslední pohřeb se konal r. 1908. Zničen nacisty v době 2. světové války, dnes park s pomníkem. Některé náhrobky umístěny v muzeu města.

Současný židovský hřbitov v Olomouci byl založen r. 1900 jako oddělená část Ústředního hřbitova v městské části Neředín a nahradil starší hřbitov z r. 1867, který byl umístěn v dnešních Smetanových sadech. Je volně přístupný v době otevření Ústředního hřbitova.

Mlýn, prvně doložený r. 1824, stával na samotě u hráze tehdejšího Zlechovského rybníka. Fungoval do r. 1914, kdy byl při výstavbě vodní nádrže Plumlov zbořen a zatopen. Při čištění dna přehrady byly v r. 2010 archeology odkryty jeho základy. Na podzim téhož roku znovu zahrnuty a následně zatopeny.

Na katastrální mapě obce Příkazy z r. 1834 je zakresleno 33 žudrů, z nichž se dodnes zachovaly pouze dva. Jedním z nich je tzv. malý žudr č.p. 26 z 18. století. Od r. 1958 je kulturní památkou ČR.

Velký žudr je jedním ze dvou dochovaných žudrů v obci Příkazy z původního počtu 33. První doklad o jeho existenci pochází z roku 1834.

Hranolová zděná zvonice opatřená tvrdou omítkou pochází z roku 1832, kromě zvonu má i hodiny. Na západní straně je osazena křížem a na východní straně je pomník obětem 1. světové války.