Turistické cíle v okolí obce Sedlejov

Výklenková kaple v obvodové zdi domu č.p. 80, součást křížové cesty vybudované před rokem 1693 místními jezuity. Uvnitř je novodobý obraz, odpovídající X. zastavení křížové cesty, v tomto případě znázorňující scénu, kdy je Ježíš Kristus položen do hrobu. Kaple není památkově chráněná.

Zděná boží muka na čtvercovém půdorysu, s hmotově shodnou kaplicí, snad z 19. století. Hranolový dřík členěn římsou, kaplice a dřík jsou stejně vysoké. V dříku i kaplici na každé straně mělké niky s novodobými obrázky. Stanová střecha zakončena dvojitým křížem. Nejsou památkově chráněná.

Zaniklý rezidenční zámek založil souběžně s obcí a dvorem kolem r. 1655 Zdeněk Matyáš z Matyášovic. Významnými majiteli zámku byli Lichtenštejnové-Podstatští, kteří jej vlastnili v letech 1748 - 1862. Dnes je přímým pozůstatkem zámku kaplička, jež byla součásti zámecké kaple Navštívení Panny Marie.

Zřejmě nejstarší želetavské gotické sídlo, jehož přesné datum založení není známo. První zmínka pochází z roku1368, kdy Oldřich ze Želetavy prodává městečko i s tvrzí bratřím z Vajtmile. Tvrz zanikla na počátku 15. století pravděpodobně v důsledku husitských válek.Dnes je na jejím místě hřbitov.

Renesanční tvrz zvaná Starý hrad byla postavena jako pánské obydlí někdy ve druhé polovině 16. století na místě dvora. V současné době je interiér upraven k bydlení.

Židovské ghetto vzniklo v pol. 17. století. Významnou stavbou byla synagoga vybudovaná asi v r. 1629. Rozšiřující přestavbou prošla v r. 1888. Synagoga, rabínský dům a všechny zbylé židovské domy byly zbořeny v r. 1988 kvůli výstavbě nákupního střediska.

Hřbitov v lese na samé hranici katastru Velkého Pěčína sloužil nejméně od poloviny 17. století židovským obcím v širokém okolí (do roku 1879 i Židům z Telče). Po roce 1938 zpustl, po roce 1990 pietně obnoven.

Hřbitov založen v polovině 18. století a užíván byl do počátku druhé světové války. Dochovalo se cca 130 náhrobků od 18. do 20. století a zajímavá márnice/vozovna.

Židovský hřbitov neznámého stáří, sloužící kdysi početné židovské populaci Batelova. Nejstarší čitelný náhrobek je z r. 1715. Pohřby do 2. světové války.

Židovský hřbitov pravděpodobně z poloviny 17. stol, márnice je z pol. 19. stol. Uchovalo se na něm cca 1200 náhrobků, nejstarší z 18. stol. V interiéru márnice jsou fragmenty hebrejských liturgických textů.

Hřbitov byl údajně založen už před r. 1421. Nejstarší zdokumentovaný náhrobník je z r. 1696. Většina z několika desítek dochovaných stél je až z 19. a 20. století s hebrejskými a německými nápisy. Poslední pohřeb zde proběhl v roce 1932. Od čtyřicátých let 20. století je hřbitov opuštěn a zanedbán.

Židovský hřbitov v Telči byl zřízen v letech 1879–1880 (starší hřbitov zanikl beze stopy). Na ploše 2800 m2 (z větší části nezaplněné), ohrazené vysokou zdí, se zachovalo cca 200 moderních náhrobků s hebrejskými, německými i českými nápisy. Obřadní síň je užívána Církví adventistů sedmého dne.