Turistické cíle v okolí obce Zbinohy

Barokní pískovcová kašna na místě středověké kašny, vytvořená r. 1789 sochařem Janem Václavem Prchalem. Centrální plastika představující antickou bohyni Amfitrité byla osazena roku 1797. Kolem je pás dlažby z 19. století.

Kamenná kašna z konce 18. stol. byla postavena na místě původní pozdně gotické kašny. Nová kašna se sochou mořského boha Tritona je pravděpodobně dílem jihlavského sochaře Jana Václava Prchala. Kašnu musel údajně dát postavit místní pekař Koudela za trest pro šizení kvality pekařských výrobků.

Kostel a klášter postavil řád augustiniánů na místě pův. dřevěné kaple. Kostel byl postaven v l. 1679-1703. Opakovaně byl opravován, naposledy v l. 1969-1980. Klášter byl postaven v l. 1679-1687 a 1705-1737. R. 1807 byl konvent zrušen a r. 1816 se sem přestěhovala škola. Dnes slouží administrativě.

Klášter založily před rokem 1269 dcery Vítka z Klokot. Prošel několika gotickými etapami a barokní přestavbou 1652–1734. Zrušen 1782, poté továrna a zámek (kostel farní). Po roce 1945 chátrá bez využití.

Klášter dominikánů byl v Jihlavě založen r.1247 a jeho konventní kostel byl vysvěcen r. 1261. V r. 1781 byl klášter předán armádě, která jej užívala do r. 1947. Od r. 2005 probíhá rekonstrukce, jejímž cílem je vrátit chrámu původní podobu.

Klášter založen v roce 1628 Františkem z Magni. V roce 1786 byl zrušen a v roce 1850 přestavěn na divadlo (autor přestavby J. Okonski). V 90. letech byla budova zbořena a na jejím místě r. 1995 vyrostlo nové divadlo s historizující fasádou.

Filiální dům a sirotčinec sester boromejek s kaplí sv. Karla Boromejského z let 1903- 1904. Stavba podle projektu Karla Wagnera kombinuje románské tvarosloví s ranou italskou renesancí. V interiéru se dochovala řada cenných detailů, pod výmalbou jsou pravděpodobně fresky ve stylu Beuronské školy.

Klášter vznikl snad spolu s městem, poprvé doložen 1257. Výstavné gotické objekty poškodily četné požáry, prošly dvěma barokními přestavbami (1664–65, 1730–36). Poslední výrazný zásah představuje hlavní průčelí kostela (1756). Dnes opět sídlem řádu.

Mlýn Klepáček je doložen po třicetileté válce. Mlynář Řehoř Forman uváděný r. 1651 je první z rodu mlynářů Formanů. R. 1888 mlýn získávají Váňovi, poslední zdejší mlynářský rod. Provoz byl ukončen po druhé světové válce, mlýn sloužil do 70. let k bydlení a poté k rekreaci potomků mlynářského rodu.

Drobná technická památka, původně určená k výrobě kolomazi. Jde o kruhový žulový balvan s prohlubní svažující se k otvoru uprostřed. Na něm byl destilací borového dřeva získáván dehet, smícháním s tukem pak vznikala kolomaz - mazivo na dřevěné nápravy vozů. Kámen je v centru obce druhotně umístěný.

Jednolodní gotický kostel, pravděpodobně z druhé poloviny 14. století, jako farní uváděn roku 1384, zbarokizován a novogoticky přestavěn v roce 1908. Dochovaly se některé gotické prvky, včetně kamenné křtitelnice a zabílených fresek.

Barokní jednolodní kostel nechal v letech 1712 – 14 postavit děkan Seidel z nedalekého Německého Brodu. Podle pověsti stojí kostel na místě zázračné studánky a hornické kaple snad ze 13. století. V kostele je umístěn oltář svatého Prokopa ze zrušeného kostela sv. Markéty mezi obcemi Suchá a Lípa.