Turistické cíle v okolí obce Kalhov

Žulová sloupková barokní boží muka z roku 1681. Na hranolovém soklu je letopočet, monogram IKTAZ a erb s korunou o třech cípech. Heraldické znamení je nezřetelné. Dřík je čtyřboký, okosený, kaplice má půlkruhově zaklenutí s plochými výklenky. Na vrcholu má kamennou kouli a kovaný dvouramenný kříž.

Žulová boží muka neznámého staří a netypické podoby. V dolní třetině mají nezvyklé rozšíření s reliéfem kruhu a latinského kříže. Lucerna s mělkými nikami na vrcholu nahradila původní, ukradenou roku 2005. O obnovu památky se zasloužilo sdružení Zelené srdce. Boží muka nejsou památkově chráněna.

Žulová barokní boží muka z roku 1755. Dřík je hranolový s mírně vybranými rohy, zdobený stejně jako patka rytými rámy. Na římse je netypická čtyřboká kaplice zakončená půlkruhy. Kaplici zakončuje kamenná koule s torzem dvouramenného kovového křížku. Boží muka jsou památkově chráněna od roku 1958.

Žulová barokní boží muka z 17. či 18. století. Mají netypické zpracování – sokl je hranolový a oproti kaplici je výrazně velký, dřík je oktogonální, krychlová kaplice je oproti jiným částem netypicky malá, je bez výklenku, zdobená pouze rytými rámy. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Žulová boží muka z roku 1668, skládající se ze zdobeného podstavce, osmibokého dříku a čtyřboké lucernou s mělkými nikami, původně pravděpodobně vyplněné obrázky svatých. Kovový křížek na vrcholu lucerny je novodobý, původní se nedochoval. Do roku 2008 byla v dolní části zasypána pod úroveň terénu.

Jediná dochovaná brána jihlavského opevnění je pozůstatkem složitějšího fortifikačního bodu, vytvořeného v I. polovině 16. století. Předbraní zaniklo v 19. století, vlastní věžová brána se dochovala a stala se symbolem města.

Farní budova vznikla roku 1634 sjednocením několika starších budov. Zachovala se zde pozdně gotická světnice, zaklenutá křížovou klenbou a rozlehlé prostory s renesančními klenbami. V ohradní zdi je druhotně zazděna konzola z druhé pol. 13. století.

Barokní budova fary (později povýšené na děkanství) byla postavena r. 1732. Jedná se o dvoupatrovou budovu s půdorysem ve tvaru písmene L. Fasáda obrácená směrem do náměstí je plasticky členěna se zdůrazněním střední části, v níž je umístěn vjezd. Nad ním je nika se soškou sv. Jana Nepomuckého.

Ditrichův mlýn čp. 27 stával na severním okraji Rančířova při říčce Jihlávce. Podle dostupných údajů zde postupně fungoval hamr a pila, podle historických map také mlýn. Doložena jsou jména majitelů Jan Ditrich (hamr) a Jan Wastl (pila). Objekt zanikl při rozšiřování vojenského výcvikového prostoru.

Jihlavský dům č. 55 na Masarykově náměstí byl vybudován v druhé čtvrtině 16. století, stavební historie tohoto místa sahá až do 13. stol. Roku 1836 dostal dům klasicistní fasádu. Koncem 80. let 20. století byl adaptován pro účely Muzea Vysočiny Jihlava, které zde sídlí. V přízemí domu je kavárna.

Dům č. 8 na Masarykově náměstí (čp. 80) byl na středověké parcele vystavěn ve druhé polovině 16. století. Zdobí jej válcový arkýř na nároží, hlavní průčelí má vysazeno patro na krakorcích. Podle informační tabulce na objektu je považován za mincovnu, spojitost s touto institucí není prokázána.

Dům U Svaté Trojice v Jihlavě má gotické základy a renesanční jádro, které prošlo barokní a raně klasicistní přestavbou. V domě se střídalo bydlení, obchod i výroba, později zde působila lékárna Emila Válka a filiálka obchodu Julia Meinla.